Černá i bílá magie fungují na stejné bázi
Začněme od výchozího poznatku, že všechny magické operace fungují na téže bázi. Energie (chcete-li „duchové“), které používá čaroděj pro kouzlo záškodné magie, lze stejně dobře použít pro kouzla prospěšná. Rozdíl tedy není v tom, jaký typ nebo zdroj síly k čarování používáme. Oba druhy magie od sebe rozlišuje záměr sesilatele. Existuje pět fází nebo aspektů každého úspěšného kouzla. Těchto pět aspektů magického počínání zahrnuje:
- Touhu
- Záměr
- Vyladění
- Rituál
- Očekávání
Záměr je kormidlem magické operace. Je to ten aspekt magické operace, jímž programujeme nebo diktujeme universu, jak by měl vypadat kýžený výsledek, co má přesně magie způsobit, a jak se tento výsledek bude manifestovat. Patří sem také způsob, jakým se má výsledek realizovat, pokud je žádoucí ho přesně vymezit, a co má nastat po završení kouzla – tedy jak se má využít energie, investovaná do kouzla.
Pojďme se tedy blíže podívat na rozdíl mezi černou a bílou magií. Mí duchovní učitelé mě naučili, že existuje něco, co oni sami nazývali „zákony interakce“. Na základě těchto dvou velkých zákonů lze snadno rozlišit konání bílé magie od černé a karmu, která tím vzniká.
Magické zákony interakce
Nebudeš dobrovolně, zlovolně, s předchozím rozmyslem a záměrem ubližovat druhému na kterékoliv rovině, z nichž se skládá naše smrtelná existence – mentálně, fyzicky, citově nebo duchovně. (Tento zákon také zahrnuje vraždu.)
Nebudeš dobrovolně, zlovolně, s předchozím rozmyslem a záměrem obírat druhého o jejich svobodnou volbu – právo a schopnost dělat rozhodnutí ohledně své cesty a života.
Ačkoliv někdy v životě můžete být nuceni učinit něco, co nutně poruší jeden z těchto zákonů, nepřítomnost rozmyslu, zlé vůle a záměru ve vašem konání zajišťuje, že tím nevytvoříte špatnou karmu. To jsou prostě zkušenosti, součást života, nutné k našemu rozvoji a pokroku. Pouze za podmínek dobrovolnosti, zlovolného záměru a předchozího rozmyslu jste překročili meze a způsobili si odplatu.
Přirozeně existují i běžné důsledky našich rozhodnutí. Ty jsou také součástí našeho procesu učení, ale nemají věčnou platnost. Přirozené důsledky jsou součástí naší smrtelné zkušenosti a týkají se lekcí, svázaných těsně se smrtelností. Jakmile překročíme hranice tohoto života, odnášíme si vědomosti a moudrost a veškerou svou zkušenost s sebou. Za sebou zanecháváme emočně silně nabité okamžiky, které však v nás zanechaly svůj otisk a stávají se naší trvalou součástí.
Mohli bychom tedy říci, že bílá magie je jakákoliv magická operace, která neporušuje ani jeden z těchto zákonů, a černá magie je jakékoliv čarování, které porušuje jeden nebo oba velké zákony?
Jednoduše vzato, ano, ale podívejme se na to v praxi.
Druhy čarodějů ve Střední a Jižní Amerrice
Ve Střední a Jižní Americe existují tři široké kategorie čarodějů. První z nich jsou curanderos. Curandero znamená doslova „ten, co léčí“. Je to tedy osoba, cvičená v léčitelství a dalších druzích bílé magie.
Druhou skupinou jsou brujos, což je někdo, o kom je známé, že praktikuje černá umění. Takový čaroděj je obvykle nechvalně proslulý a předmětem strachu. Specializuje se na přinášení smrti, nemoci a neštěstí. V některých časech a kulturách byla taková magie velmi rozšířená.
Poslední kategorií je šaman. Šaman představuje v zásadě most mezi curandery a brujy. Je stejně zdatný v černých i bílých uměních a rozumí tomu, že základ veškerého magického působení je identický a výsledek práce závisí na mágovi. Šaman ví, že největší zdroje síly, dostupné pro magické operace, sídlí v temné stránce lidské přirozenosti. Stejně jako brujo, šaman prošel temnými hlubinami své duše a setkal se s vlastními démony. Jeho realita byla systematicky zničena a znovu postavena na zcela jiném základě. Šaman ví, že rovnováha je klíčem k veškeré magii a moci a že musí být schopen zajít tak dalek do tmy jako do světla. Na rozdíl od curandera a bruja je šaman ochoten překročit bez váhání hranice mezi černou a bílou, aby udržel rovnováhu. Jako Heyoka z tradic siouxských indiánů je šaman rovnovážným bodem na vahách Temnoty a Světla.
Případová studie: Kletba voodoo panenky
Před mnoha lety jsem měla přítelkyni, které kdosi přinesl voodoo panenku, aby ji zničila. Tato panenka byla nalezena v toaletním stolku mladé ženy, která nedávno náhle zemřela, pod hromadou ručníků. Příbuzní, kterým nedocházela povaha panenky, si řekli, že je to zvláštní a jedinečná věc a odnesli si ji domů, kde ji postavili na noční stolek vedle postele. Podle toho, jak mi byl tento příběh vyprávěn, během několika následujících měsíců muž utrpěl infarkt, rodina se přimotala do několika dopravních nehod a celková atmosféra v domě začínala nabírat velmi ponurý tón. Pár nakonec dohledal počátek jejich neštěstí do doby, kdy si přinesli panenku domů. Věnovali ji jinému příbuznému (!), kde způsobila podobné neštěstí. A tak kolovala nějakou chvíli, než se konečně dostala k mé přítelkyni, aby ji magicky zneškodnila a zničila.
Tohle by mohl být vzorový příklad černé magie, v tom smyslu, že zahrnoval zneužití negativních magických sil, nebo jsou zde ještě nějaké okolnosti v životech obětí a útočníka, které nám zůstaly neznámé. V každém případě výborně poslouží pro naše účely jako příklad.
O tvůrci panenky můžeme říct s jistotou dvě věci. Za prvé, že kdokoliv panenku vytvořil byl připraven, ochoten a schopen tak učinit se smrtonosnou přesností. Za druhé, tvůrce panenky měl buď v úmyslu ublížit co nejvíce lidem, jako určitý akt duchovního terorismu, nebo šlo o nedbalou práci, ve které chybělo naprogramování panenky k tomu, co se má dít po zdárném záměru, kterým bylo zřejmě zabít majitelku salonu krásy. Panenka však pokračovala ve stejném programu u každého, s kým přišla do kontaktu.
Žádný mág – mistr by se nedopustil takové závažné chyby.
Šlo tedy buď o práci nevázaného ničení nebo schopného, avšak líného čaroděje. Magie je umění.
Stejně jako všichni velcí mistři řemesel, každý mág zanechává na své práci čitelný podpis. Pečlivé řemeslo je předností mistra a jeho značka vzbuzuje úctu. Člověk ovšem nemusí být právě mistrem, aby se zabýval magií – ale každý by měl být připraven na to, potkat se s následky jejich magie.
Takže, každé použití magie, které přináší smrt, nemoc nebo neštěstí je úkonem černé magie? Jistěže ne! Ani v naší společnosti není každé zabití vraždou. Jednou z hlavních funkcí negativního použití magie v primitivních kulturách bylo přinést nemoc, smrt a smůlu nepříteli nebo dobyvatelům jakožto přijímaný způsob sebeobrany.
Porušuje užití negativní magie za účelem sebeobrany dva velké zákony? Ano, je tam zlá vůle, promyšlení a záměr zabít, zranit nebo jinak poškodit druhého. Zlá vůle je definována jako touha uškodit druhému. Promyšlený je akt, zvážený předem. A záměr je definován jako cíl našeho jednání. A zde právě je ten zásadní rozdíl. Když na nás někdo zaútočí jako agresor, se záměrem nás zranit, zabít nebo nám odejmout svobodu, porušili Zákon a my máme naprosté právo použít jakékoliv prostředky máme k dispozici ke své obraně, včetně magie. Takže ani smrtonosná magie, jak vidíme, nemusí nutně znamenat černou magii.
Vylučovacím způsobem tedy můžeme definovat černou magii jako nevyprovokované, agresivní použití negativní magie. Negativní magii lze definovat jako jakýkoliv magický akt, který porušuje jeden nebo oba velké zákony, a jako následek vytváří karmický dluh. Věřím, že toto je nejlepší definice, kterou lze s ohledem na komplexitu tématu podat.
Proč by tedy někdo praktikoval černou magii?
Zdá se být univerzálním aspektem lidské povahy, že na vrcholu slabostí se řadí lakota a mocichtivost. Mocní vládnou slabým, které přivádí do tělesného nebo duševního poddanství, a vynucují si jejich spolupráci. K dosažení tohoto stavu je strach ze zjevného použití nadpřirozených sil velmi mocným činidlem. Jedna z nejcennějších lekcí, které jsem se naučila během svých let mezi indiánskými medicinmany je, že nezáleží ve skutečnosti na tom, jaká je realita „doopravdy.“ Pokud lidé věří nebo je lze přesvědčit o tom, že něco je skutečné, pak je to skutečné. Naše individuální iluze reality vždy převažuje. Takže, pro medicinmany, čaroděje, šamany a čarodějnice světa je iluze vším. Což nijak nezlehčuje jejich výkony.
Mnoho z vás si bude pamatovat velmi úspěšného psychického chirurga z Filipín, o němž se zjistilo, že používal kuřecí tuk a syrové maso jako „nádory“, když byl podroben našemu bádání. Ale pro jeho pacienty, přesvědčené o jeho schopnostech a nadpřirozených darech, měl tento chirurg nebývalou míru zotavení, které se nikdo nevyrovnal. Proč? Protože úspěšně změnil látku reality tak, aby odpovídala představě pacienta. Zkusme to ještě jednou zopakovat: Změnil úspěšně pacientovu iluzi reality ohledně jeho zdravotního stavu, a to tak účinně, že bylo předivo „objektivní“ reality změněno v souladu s jejich přesvědčením. Můžete tomu věřit, nebo ne, ale tak to je. Vaše iluze reality je vaší realitou, a vaše iluze reality, když se spojí se silným přesvědčením a emocemi, může proměnit předivo reality.
Vždyť jaká je původní definice magie? Magie je schopnost smrtelného člověka změnit předivo reality v souladu a s ohledem na vůli a záměr.
Černomagické myšlenkové formy, panenky a vymývání mozků
Nyní, když jsme konečně definovali černou magii, jak vlastně funguje?
Metoda 1. – Některé formy černé magie nejsou ničím jiným než dobrým výplachem mozku. Například já, jsa mocným čarodějem, vám vnuknu do vaší iluze reality myšlenku, že když mě neuposlechnete, budete postiženi slepotou. Pokud dokážu, jako filipinský chirurg, vzbudit totální víru, a vy vědomě porušíte moje rozkazy, váš duševní a mentální stres z toho vědomí může přinést žádoucí efekt. Slepotu způsobila vaše reakce na moji sugesci, ne nějaký úkon na mojí straně. Tohle je princip „smrtelných voodoo kleteb“ – ať už vás někdo zaklínal nebo ne, pokud tomu věříte, výsledek bývá obvykle tentýž.
Metoda 2. – Tato vyžaduje skutečně magické úkony na straně operatéra a používá se v situacích, kde není dostatek času nebo kontaktu na „brainwashing“. Tato metoda vyžaduje vytvoření a manifestaci myšlenkové formy. Jinými slovy, čaroděj sám se dostane do šílenství hněvu a nenávisti, pak soustředí tuto sílu do vytvoření éterické bytosti stejné povahy. Jakmile manifestovaná myšlenka ožije a nabere tvar, je naprogramována ke svému účelu. Účel zahrnuje informaci o tom, koho zasáhnout, jak zasáhnout, čím a jak se má energie navrátit do svého původního stavu po skončení mise. Podle mých zkušeností je tohoto programování docíleno zejména emocionálně nabitými představami, vizualizacemi. Jakmile jsou všechny přípravy hotovy, a ne dříve, je manifestovaná myšlenková forma vyslána za svým cílem. Zde přichází bod, kde se čaroděj potřebuje ochránit před možností, že se mu entita vrátí a bude se pokoušet vykonat škodu u něj samotného. Jakmile jsou potom zajištěny všechny okolnosti a možnosti, čaroděj vyčkává, a možná doplňuje „palivo“ kouzlu, pokud je to zapotřebí.
Metoda 3. – Je v zásadě stejná jako druhá, s tím rozdílem, že je manifestovaná myšlenková forma projikována do určitého předmětu, jakéhokoliv. V naší případové studii to byla groteskní panenka. Druhým bodem bývá dostat předmět do bezprostřední blízkosti oběti. S tím souvisí přesvědčení, že kouzlo ve fyzické blízkosti svého cíle efektivněji plní svůj cíl – víra, která je důležitá i u bílé magie (nošení amuletů na těle apod.)
Člověk, která provozuje černou magii, aby přinášel druhým bolest a neštěstí, je úplně stejně stejně chladný, vypočítavý a schopný jako jakýkoliv zabiják. Z těchto lidí jde strach a jsou obáváni, kdekoliv se vyskytují, z velice dobrých důvodů. Hrozbu černou magií vůči vám nebo někomu blízkému nelze brát na lehkou váhu.
Ale ani tito čarodějové nejsou neomylní ani imunní vůči své vlastní magii. Znám z osobní zkušenosti minimálně jeden případ černého mága, který se stal obětí vlastních zlých činů.
Pokud někdy dostanete pocit, nebo někdo ve vašem okolí, že jste se stali obětí černé magie, historie ukazuje, že bohužel vaše nevíra v náboženství nebo magii toho, kdo kletbu vypustil, vás neochrání před jejími účinky.
A historie také ukazuje, že konkrétní náboženská příslušnost, víra nebo věrnost vás také neochrání.
Tyto omyly ve skutečnosti přidávají černé magii na úspěchu. Díky falešnému pocitu nezranitelnosti, který oběť má, utíká drahocenný čas a jakmile si uvědomí, že se mýlí, kletba již je v plném účinku. Černá magie je jako rakovina. Pokud se u vás rozvine rakovina, to že v ní nevěříte, vás neochrání, stejně jako vaše náboženská příslušnost, přesvědčení nebo věrnost. Dle mých zkušeností jsou si oběti černé magie obyčejně vědomi toho, že se nacházejí v potenciálně nepřátelském prostředí, že odpor může vést ke konfliktu a že se druhá strana může uchýlit k různým „neobvyklým řešením.“ Bdělost je zde klíčem k přežití. Uvědomělost je klíčem při setkání s černou magií. Musíte se ozbrojit veškerým dostupným věděním a vyhledat okamžitou odbornou pomoc. Stejně jako u rakoviny jsou čas a odborný zásah klíčové. Lidé zkrátka nechtějí věřit tomu, že mají rakovinu, takže často nic nepodniknou, dokud není pozdě.
