Čtenáři se nás často ptají, jak se ubránit psychickému útoku nebo zlovolné magii, které pocházejí od druhých lidí. Na štěstí, ochranných opatření a postupů je spousta: zvratné svíce, očista pomocí živlů nebo tradované rituály lidové magie.

Klíčové je, začít se bránit HNED, a nečekat na nic, jakmile ucítíte něco nekalého.

Dokonce i pokud se ve vašem životě zatím neděje nic zvláštního, ale máte iracionální potřebu podniknout něco pro svoji ochranu, měli byste intuici následovat. Posléze se může potvrdit, že jste prozřetelným jednáním od sebe kletbu odvrátili.

Po nějaké době nejspíše zjišťujete, že nechcete strávit zbytek života kontrolováním svojí ochrany a odvracením nepřátelských útoků, a začnete si klást otázku, jestli jim lze nějak úplně předejít. A na tuto otázku odpovídá nový článek, který obsahuje 12 rad na téma, jak předcházet psychickým útokům a působení černé magie ve svém životě.

1. Zbavte se naivních iluzí o skutečnosti

Bohužel snad žádná oblast magie není tak zanesena pověrami a bludy, jako téma magické ochrany. Laici věří, že jim stačí zakoupit ten správný amulet nebo přijmout křest či jinou formu zasvěcení, a mají hned o doživotní ochranu postaráno. Případně něco pověsit nad postel – a je vymalováno. No, a pokud nevěříte, že vám cizí kletby uškodí, uškodit vám stejně nemohou, že? Ostatně „spravedlivého nepálí“, a vyšší síly se jistě postarají o to, aby kletbu od vás odvrátily, když jste vykonali tolik dobrých skutků a vedete příkladný život.

Nelze ani dostatečně zdůraznit, jak je takový způsob uvažování naivní, a jako takový vás snadno může ohrozit. Je nanejvýš důležité se v prvé řadě zbavit vlastních naivních přesvědčení, které vám brání v tom, útoky včas správně rozeznat a adekvátně se jim postavit.

Abych byla konkrétní: většina tak zvaných amuletů nefunguje, jedná se o normální bižuterii. Některé polodrahokamy mají zajímavé vlastnosti, ale vzhledem k tomu, že si je nositelé neočišťují, a nehledí na jejich celkový účinek, často si jimi uškodí nebo v lepším případě jako ochrana nefungují.

Výroba skutečných amuletů vesměs obnáší nákladné rituály a materiály, ale laikovi se typicky nevyplatí platit tyto horentní sumy za skutečné amulety, a lépe vy udělal, kdyby se snažil porozumět tomu, odkud útoky přicházejí a sám se naučil například nějakou pravidelnou formu očisty.

Podobné je to s různými křty a formami zasvěcení, které člověku přislibují získání doživotní ochrany. Ačkoliv nelze popřít, že mohou posílit vaše tělo a mysl, a zesílit intuici, občas mohou udělat přesný opak v rukou diletanta a rozhodně nejsou samospásným řešením.

Pro laiky je nejobtížnější uvěřit, že nic jako absolutní ochrana neexistuje – ta je pouze záležitostí slepé víry.

Mnozí jsou nepříjemně překvapeni, že poté, co absolvovali řadu zasvěcení, nechali si dělat amulety a pravidelně provádějí rituály, stále zaznamenávají cizorodé útoky na svoji osobu. Mají pocit, že něco musejí dělat špatně nebo se ještě nedostali na takovou duchovní úroveň, jinak by se jim to přece nedělo.

Tady je na místě říct jediné: lidé to nikdy nepřestanou zkoušet, zejména když vy s nimi jejich hru budete hrát. O vaši duchovní úroveň ani míru ochrany vůbec nejde. Krásně to vystihl profesor Moriarty, ústřední záporný hrdina a protivník Sherlocka Holmese:

„Vy se snažíte porazit lidskou přirozenost, a tento boj nemůžete vyhrát.“

Můžeme si klást otázku, kde končí naivita a kde začíná bezbřehá paranoia, z mé dlouholeté zkušenosti však duchovní lidé hřeší skoro vždycky na straně naivity. Ostatně není divu, protože veškerá motivační literatura a duchovní nauky typu New Age představují veskrze optimistickou vizi člověka. Duchovní lidé většinou přicházejí s podezřením na kletbu příliš pozdě, právě proto, že zkrátka nechtějí věřit tomu, že je něco takového vůbec možné.

Tento svět ovšem není spravedlivý. Rozhodně ne tím způsobem, kterým to funguje v pohádkách a který si bohužel dost často odneseme do dospělosti. V tomto světě se děje zlo, které je krajně nespravedlivé. Existují lidé, kteří sesílají a vrhají kolem sebe smrtelné kletby proto, že jste urazili jejich ješitnost, nebo protože překážíte jejich zájmům. Existují lidé, jejichž mentální pochody jsou natolik vyšinuté, že si nedokážete představit, co si vzali do hlavy a jakým zvráceným způsobem zapadáte do jejich představ. Kromě víry ve všeobecné Dobro a Spravedlnost je třeba se také vzdát víry ve všeobecnou rozumnost.

Některé věci totiž nedávají vůbec žádný smysl, pakliže si nepřipustíte, že ostatní lidé vůbec nemusí sdílet váš rozumný a nekonfliktní náhled na svět. Typicky si myslíme, že „my jsme přece nikomu nic zlého neudělali“, tudíž proč by nám kdo škodil, že? Musíte si uvědomit, že tímto uvažováním na druhé promítáte svoje vlastní morální zásady, které oni nemusejí vůbec sdílet. Vy zřejmě věříte tomu, že prostředků jako je černá magie se člověk chápe jen v krajní sebeobraně, pokud vůbec. Druzí mohou jednat podle úplně jiného kodexu, nebo mohou mít přinejmenším vlastní, velice svérázné představy o tom, jak jim svým jednáním škodíte a jak jste se proti nim provinili. Dokonce někdy mohou být otevřeně paranoidní, a vinit vás z něčeho, s čím nemáte vůbec nic společného.

2. Nevystrkujte růžky

Jste veřejně známou osobností? Podnikáte? Jste mimořádně krásná na svůj věk? Nebo se prostě jenom máte dobře?

Počítejte s tím, že se vaším směrem snáší bezpočet zlořečení a „zlého oka“ každý den. Co s tím?

Může pomoci přestěhovat se někam, kde jste méně na očích a lidé se méně zajímají o svoje okolí nebo, co bývá smutnější, pro mnoho lidí se tlak stane nakolik nesnesitelným, že jedinou možností zůstává úplně opustit svou dráhu a veřejný život. Většina lidí sílu tlaku, který se objevuje v souvislosti s publicitou a s úspěchem, dramaticky podcení nebo ho ani neočekávají (viz bod 1). Určitá míra nepřejícnosti je nevyhnutelnou součástí úspěchu, a musíte ji zvážit, nakolik vám za to ještě stojí. V politických kruzích se rozlišují „peníze“ a „peníze, kvůli kterým se zabíjí.“ Ty druhé vám za to zřejmě nestojí. Publicita je obzvlášť pekelná v tom, že její účinky jsou dlouhodobé, nemusí vám přinášet peníze ani moc, ale vnáší vaše jméno a podobu do myslí mnoha lidí, kteří pak mají pocit, že jste jaksi součástí jeho světa a vysílají vaším směrem spontánně svoje vlny. Že tyto vlny mohou nabrat podobu dosti destruktivní, ukazují případy celebrit obtěžovaných bláznivými fanoušky.

Bohužel nepřejícnost je součást naší národní povahy. Mnoho lidí zcestovalých po světě tvrdí, že takovou malost a závist, jako panuje v Čechách, nepotkali nikde jinde. Pokud je příčinou vašich obtíží naše společnost, její mentalita, může být vaše snaha bránit se typickou bitvou, kterou nemůžete vyhrát (viz bod 7).

3. Vyhýbejte se trpícím lidem

Duchovní lidé se právě otřásli odporem nad radou, kterou jsem vyslovila, a pokračují v popírání toho, co naši předkové dobře věděli. Proč myslíte, že byli truchlící lidé vždy vylučováni z komunitních rituálů a bohoslužeb?

Protože ve stavu akutního žalu se člověk stává branou pro sání temných sil. Sám má tak málo životní energie, že se velmi snadno stává psychickým upírem. Tato popíraná moudrost už stála život a zdraví bezpočet lékařů, léčitelů, psychologů a nejrůznějších kolegů z tzv. pomáhajících profesí.

Proč myslíte, že se vám nedaří „vyčistit si prostor“ a „očistit se“ od energií klientů, jak vám všichni v dobré víře radí? Protože to nejde!

Denodenní tlak oslabených (nebo přímo posedlých a prokletých) lidí totiž neučistíte žádnou metodou. Nakonec vám zbyde, stejně jako v případě dalších rad v tomto článku, jediné: zvážit, jestli vám za to riziko stojí. Můžete podniknout různá opatření, která sníží pravděpodobnost vysátí – jako nepřijímat klienty u sebe doma – ale pokud se jich nebudete důsledně držet, a zbytek vašeho života nebude v křišťálovém pořádku, můžete se stát jednou z mnoha dalších obětí naivního altruismu.

Musíte pochopit, že tito lidé kolem sebe nešíří kletby a nevysávají druhé proto, že jsou zlí nebo zlovolní, ale protože nemohou jinak. Tonoucí se stébla chytá, a jak víte z lekcí první pomoci, tonoucí vás může v agonii velmi snadno utopit. Pro altruistického člověka bývá nepřijatelné přestat se dívat na trpící jako na „lidi, kteří potřebují pomoc“ a začít je vidět jako zdroje svého vlastního ohrožení. Ale přesně tím jsou. Což nás přivádí zpátky k bodu 1) – nejvíce ohroženi psychickými útoky jsou ti, kdo je nevidí, protože je vidět nechtějí, a tak se jim bezbřeze vystavují.

4. Neberte si za přátele lidi, kteří se věnují magii

Pro lidi, kteří právě zatoužili po společnosti dalších duchovních lidí, může být tato rada velkým zklamáním. Přesto je léty osvědčená. Pohybujete-li se v duchovnu – zejména v magii a okultismu – pohybujete se vždycky na hraně. Na hranici světa lidí a duchů, na pomezí šílenství. Lidem v této branži pravidelně „hrabe“, protože to prostě přeženou, dostanou se pod vliv špatného učitele nebo je polapí některý z jejich osobních démonů. Tito přátelé na scestí jsou vděčným zdrojem magických útoků, které jsou nepříjemné v tom, že je nepředvídáte a nemáte proti nim ochranu. To samé platí o uzavírání profesních spoluprací s lidmi z duchovní branže. Museli byste mít obrovskou kliku, aby se to proti vám neobrátilo. Tento bod může odporovat všemu, čemu aktuálně věříte o dobrotě duchovních lidí, avšak o jeho pravdivosti se sami přesvědčíte časem. Totéž platí znásobeno o členství v duchovních skupinách. Bývá velmi nepříjemné, když se pak snažíte ukončit svoje členství v takové skupině, která se ukázala být sektou.

Lidem, kteří se opakovaně ocitají ve vztazích, ve kterých zažívají finanční ztráty, emocionální újmu a zhoršení zdraví lze doporučit knihu Ženy, které milují příliš. Objasní vám, jaké kořeny ve vaší psychice vás do těchto situací přivádějí.

5. Nepaktujte s lidmi, kteří používají černou magii

Tento bod by měl být naprosto jasný, ale není, proto ho zvláště zopakuji. Vše, co bylo řečeno výše, se stonásobně vztahuje na lidi, o kterých víte, že používají černou magii, že ji používali v minulosti a že ji studují. Co jste si vlastně mysleli? Že to máte pod kontrolou? Že na vás by to nikdy nepoužili? Že jejich profesionální život se vás netýká?

Dočkáte se nepříjemného překvapení. Všichni lidé, kteří se intenzivně věnují magii a duchovnu, jsou částečně labilní a v riziku, že jim sepne. Lidé, kteří ovládají černou magii navíc ještě nemají morální zábrany, a mají reálné dovednosti, jak škodit. S černým mágem není možné mít skutečnou lásku nebo přátelství – nic takového neznají. Totéž ve stejné míře platí o využívání služeb černých mágů. Opravdu si myslíte, že tito lidé, kteří za peníze udělají cokoliv, vás budou pravdivě varovat před možnými následky? Kdyby si je sami plně připouštěli, nikdy by nemohli dělat to, co dělají.

6. Nešlapejte po cizích zájmech

Ne vždycky se tomuto lze vyhnout, protože mnohé plány, které s vámi druzí lidé mají, se zase nelíbí vám, a jakmile je odhalíte, budete se chtít stáhnout, což oni nevezmou dobře. Je však rozdíl mezi tím, moudře vycouvat, a pouštět se do otevřené konfrontace s někým, kdo se snadno může cítit zahnán do kouta (viz bod 9).

„Cizí zájmy“ jsou v podstatě jenom dvojího druhu: jak říkají staří policajti: hledej, kde jsou za tím prachy nebo pletky. Od základních lidských motivací se odvozují nejstarší magické disciplíny: magie peněz a magie lásky. Nejčastějším hloupým způsobem, jak se vystavit nebezpečí kletby, je tedy

1. ohrozit něčí zisky, prospěch, ambice
2. ohrozit něčí milostné zájmy

Je tedy třeba dívat se i na věci, na které se zamilovaný člověk dívat nechce, jako je existence psychopatické bývalé manželky, která údajně chodí za cikánkou. Někteří lidé jsou namočení v takové bryndě, že jenom tím, že s nimi své životy spojíte, se stáváte spoluživitelem všech jejich kleteb (viz bod 10).

7. Vybírejte si svoje bitvy

Jsou síly a okolnosti, proti kterým postavit se, znamená být tak akorát mrtvý. Zbytečně mrtvý. Vaše ochrana se vás bude snažit všemožně vymanévrovat z takové situace, a pokud ji neuposlechnete, podřežete si větev. S tímto bodem mají problém kromě idealistů také ambiciozní lidé se silnou vůlí, kteří se neradi vzdávají svých cílů. Mnoho lidí, kteří se rozhodli postavit mafii nebo zachránit někoho, kdo byl již jednou nohou v hrobě, jsou dnes mrtví a nebo na dně.

Špatné bitvy se vyskytují ve dvou podobách:

bitvy proti celku, který je podstatně větší, než vy – jako je firma, duchovní skupina nebo státní mafie – může jí být však i vlastní rodina, pokud je promořená červem;

a bitvy, které vlastně vůbec nejsou vaše, do kterých se typicky pouštíme, abychom někoho zachránili.

Občas stojí za to, společně napnout síly a nepřátelské působení setřást, zejména pokud je to něco jednorázového a co časem odezní, jindy si špatným výběrem partnera můžete snadno namočit do jedné z těch bitev, které končí pouze dvěma možnými výsledky: vaší rezignací nebo vaším úplným vyčerpáním. A skutečně, někteří lidé i zemřeli na kletby, které byly nasměrovány na někoho z jejich blízkých (viz bod 10).

Na tomto místě bych ráda chtěla zmínit, že největší čin bílé magie, tedy zachránit někomu život, se velmi snadno může stát zdrojem nesmírného utrpení a zla, pokud přetáhneme určitou hranici a proti Přírodě se pustíme do zachraňování někoho, jehož přirozeným osudem je umřít. Viděla jsem minimálně dva takové případy, kdy neskutečnou silou svojí vůle čaroděj opravdu smrtku pozdržel, ale z toho, že daná osoba žila dál, vzešlo takové množství utrpení a zla – ba i přímo pro něj – že bylo jasné, že to za to nestálo.

8. Raději nepoužívejte vúdú a démonickou magii

Kulty typu vúdú nebo v našem prostředí více tradiční pakty s démony jsou mocnou formou magie, která však svoji účinnost vyvažuje obsaženými riziky. Jak víme, předmětem magických rituálů vždy bylo způsobit změnu, kterou si sesilatel přeje, více či méně proti přírodě a proti přirozenému toku věcí. Zatímco některé bytosti, jako duchové předků nebo andělé nám nedovolí působit „proti proudu“, lidé přirozeně vždy více fascinovala magie černá, která se nezastaví před ničím, a přinese jim předměty jejich tužeb, jak se často neblaze říká „za jakoukoliv cenu.“ Tu cenu můžete zaplatit vy, a často se objevuje jako přímý důsledek vašeho neuváženého činu. Platí zde biblické „Kdo mečem zachází, mečem schází.“

9. Dávejte si pozor na lidi, kteří nemají, co ztratit

Lidé v určitém rozpoložení mysli jsou nebezpečím bez ohledu na to, jestli mají nějakou moc vám uškodit, a to jsou lidé dohnaní do kouta nebo kteří mají pocit, že je připravujete o vše. Probourání mentálních zábran je zásadní pro seslání úspěšné kletby, a lidé v tomto stavu mysli je seslat dokáží. Když někomu něco berete, zkuste se se zamyslet nad tím, jak to vnímá on. Pokud má pocit, že mu berete celý jeho život, může se cítit ospravedlněný k tomu sebrat vám ten váš.

10. Uvědomte si, že jde i o vaše blízké

Magické útoky, kterým se ubráníte, hledají nejbližší cíle ve vašem okolí, aby se skrze vaši emocionální rozjitřenost poté nasákly i do vašeho života. Musíte pochopit, že kletba je inteligentní, ale velmi jednostranná síla: jejím jediným cílem je vyvolat ve vašem životě chaos a šířit se jím. Když se jí to nepodaří na jednom místě, zkusí to na druhém. A tak dále, dokud se nevyčerpá, nebo nedosáhne svého cíle. Schytat ji za vás mohou partneři, děti, domácí zvířata. Možná, když si uvědomíte, že jde i o ně, budete ochotni změnit svoje způsoby. Stejně tak se i vy můžete stát „nevinným“ terčem útoku, který je směřován na někoho z vašich blízkých. Volte tedy svá spojenectví obezřetně, volíte s nimi i své bitvy.

11. Buďte připraveni zabíjet

Čtenáři si zřejmě budou myslet, že jsem se nadobro zbláznila, takže zkusím vysvětlit, co touto duševní změnou myslím.

Odvracení kleteb, zejména smrtelných, je jednoduchým poměřováním sil sesilatele a oběti. Vůle oběti k životu musí být větší, aby se zachránila, větší než jakákoliv jiná motivace.

Bráníte se s myšlenkou, abyste hlavně nespáchali nějaký hřích, a nezpůsobili někomu zlo? Pak věřte tomu, že vaše obrana bude sotva efektivní.

Sesílání kleteb, na rozdíl od jakékoliv jiné magické disciplíny je jen záležitostí probourání morálních a emocionálních bariér. Nevyžaduje zvláštní dovednosti ani léta zkušeností. Podobné je to se setřásáním kleteb. Pakliže vám „nerupne v bedně“ a nerozhodnete se zachránit, stůj co stůj, kletba bude stále mít, kudy se na vás uchytit. A kam tím mířím? Mířím k poznatku, že podle mnohých škol magie jednou vyslaný zhoubný duch se neupokojí, dokud nedosáhne svého cíle. A pokud tím cílem nemáte být vy, stává se jím zákonitě nazpět sesilatel.

Když se obracíte o pomoc voodoo kněze, první, na co se vás zeptá je, jestli souhlasíte s tím, že odvrácením kletby od nevinného zemře její vysilatel. Pokud nesvolíte, nebude vás léčit.

V posledku tedy není možné se účinně bránit, pokud vám na blahu někoho třetího bude záležet více, než na vašem bezpečí.

12. Pokud se přese všechno rozhodnete riskovat, udělejte vše potřebné proto, abyste se chránili

Svět, ve kterém padají magické hrozby, není světem bezpečným. Černí mágové a členové tajných společností umírají velmi často předčasně a násilnou smrtí, stejně jako ti, kdo služeb různých temných sil využívají. Pokud se z jakéhokoliv důvodu rozhodnete riskovat ve více bodech, vaším heslem se musí stát „Vždy připraven“:

Věštěte pravidelně. Budete mít možnost zachytit varování včas.

Očišťujte se pravidelně. Pro lidi spadající do rizikových prostředí je to naprostá nezbytnost.

Mějte skupinu. Lidi, kteří mají duchovní sílu a můžete se na jejich pomoc spolehnout.

Mějte úmluvy s duchy. Je to účinná forma ochrany.

Chovejte se tak, aby ostatním byl jasný bod 11) Lidé vás nenechají na pokoji proto, že věří, že jste dobrý člověk, ale pouze proto, že z vás mají strach. Nelíbí se vám toto tvrzení? Vraťte se na počátek k bodu 1)…

Část účinné obrany spočívá v pochopení jeho působení a ve zvolení správné strategie. Druhou částí jsou vlastní magické rituály na obranu, kterých tradice znají velké množství. Závěrem si položíme otázku, zda a jak je vůbec psychickým upírům možné pomoci.

Jak na psychické upíry

Moc psychického upíra z velké části koření z víry oběti, že jí dokáže uškodit. Jak jsme popsali v předchozím díle, psychický upír si od začátku buduje svůj vztah k oběti z pozice síly, ať už používá otevřené výhrůžky nebo se třeba staví do role pomocníka, bez kterého se neobejdete a uchyluje se k citovému vydírání.

Pokud jste vůči upírovi v podřízeném postavení jako zaměstnanec, finančně závislá manželka a podobně, je snadné pochopit, jak se takový strach o sebezáchovu může velmi rychle zhmotnit. Tento strach z toho, co všechno vám upír může udělat, je živnou půdou jeho moci – ať už skutečné psychické síly má nebo nemá! Část upírů nemá nic takového, co bychom mohli nazvat magickou nebo mentální mocí, a jejich moc vyplývá čistě ze strachu a závislosti oběti.

Prvořadou obranou je tedy zaujmout správný postoj.

„Myšlenky druhých nedokáží proniknout do našeho vědomí a přimět nás jednat proti našemu svědomí, pokud jim naše vůle brání.“

—Ralph M. Lewis

Víra je nebezpečná. Pokud uvěříte tomu, že vás psychický upír dokáže magicky ovládat, vstupovat vám do snů a podobně, otevíráte mu dveře právě tak, jako když Mina pozvala hraběte Drákulu k sobě domů. Myšlenka působí nehmotně jako vibrace, bez ohledu na svůj obsah. Tedy, ano, zlovolné myšlenky druhých lidí na vás mohou působit, avšak je stejně nebezpečné popírat to, jako přikládat tomu váhu. Druzí lidé nad vaší myslí v zásadě nikdy nemají takovou moc, jako vy sami. V tom je potřeba se stále utvrzovat a obrnit se:

Vaše myšlenky jsou mocnější, než jakékoliv vlny, které na vás psychický upír vysílá.

Pokud se dokážete přesvědčit o tom, že vám upír „nic nemůže“, skutečně tím jeho moc nad sebou značně oslabíte. Jeho snahy se rozptýlí v éteru nebo vrátí ke zdroji. Samotné zaujetí pevného postoje může spustit tento „zvratný program“, který upírovi způsobuje značné obtíže. Toto vyžaduje silnou mysl, a často je proto dobré, aby se oběť uchýlila i ke skutečnému rituálu, který přesměrování nehmotných sil pomáhá.

Tradičním prostředkem je pálení černých a dvou barevných svící (zejména černo-červené), manipulace s panenkami, pohřbívání různých předmětů a nebo použití zrcadel.

Obrana proti psychickému upírovi

Nesmíte se zkrátka zlomit a naservírovat jim přístup do svého vědomí na stříbrném podnose. S tím souvisí několik dalších věcí, které silně ovlivňují přístup upíra do vaší mysli:

• sexuální kontakt
• vlastnictví darů a užívání věcí od upíra
• zdržování se v jejich „teritoriu“

Zbavte se v prvé řadě předmětů, a v žádném případě je nenoste přímo na svém těle! Je to jako byste někomu dávali přístup přímo sama k sobě. Takový předmět můžete použít v rituále jako magický volt – symbol vašeho spojení s upírem – a rituálně jej zničit, například pohřbením, spálením, hozením do vody aj. Ideálně se takový rituál provádí na místě, kde jste se poprvé potkali, aby se kruh začal uzavírat. Neutralizace „zlých předmětů“ se provádí také solí, obložením citronem nebo zrcadly.
Vyslané zlo ať se třikrát vrátí

Jednoduché zaříkání, kterým aktivujete „zvratný program“ může být překvapivě účinné. Můžete zkusit vložit všechnu svou sílu do magické moci slova, když nemáte po ruce další pomůcky, a zaříkávat se například: „Veškerá zlá moci, vrať se zpět, vrať se zpět, vrať se zpět. Ke svému zdroji vrať se zpět…“

Zaříkávání funguje, když se dokážete pořádně rozčílit. Vhodné je vzít si k ruce zrcadlo, které nastavíte od sebe.

Jelikož upíři podle tradice nedokázali přejít tekoucí vodu, vhodné jsou tradiční očistné koupele.

Pokud trpíte obtížemi se spánkem, můžete chtít vyzkoušet některý z tradičních triků lidové magie proti noční můře.

Je psychickým upírům pomoci?

”Čára, dělící dobro a zlo vede srdcem každého člověka. A kdo je ochoten zničit kus svého vlastního srdce?

—Alexander Solženicyn

Příroda, jíž jsme všichni součástí, je neovladatelná, a z velké části nepředvídatelná. Takový je život. Tím, že se upír snaží ovládat ji, a životy svých blízkých a svých obětí, působí proti přírodě samé. Jeden moudrý člověk řekl, že tím, že se upír staví proti životu samotnému, se vlastně stává „nemrtvý.“ Je fyzicky naživu, ale jeho duše je mrtvá. Psychický upír není schopen se vyrovnat se základními otázkami života.

Neměli bychom jej tedy v prvé řadě litovat? Je pravdou, že typický psychický upír si prošel jako dítě extrémními zkušenostmi, a na jejich základě se rozhodl dát se na stranu Síly. V tom mají často podobnou historii, jako jejich oběti, které se však rozhodly jít cestou sebedestrukce.

Bohužel, většina psychických upírů nikdy nebude schopna požádat o pomoc. Známý psycholog M. Scott Peck ve své knize o lidském zlu píše:

„Tito lidé jsou zcela oddáni tomu udržet si svoji tvář a zdání mravní bezúhonnosti. Jejich „dobrota“ je však na úrovni přetvářky. Je to lež. Proto je nazývám „Lidé lži.“ Udělají skoro cokoliv, aby se vyhnuli bolesti, která vyvěrá ze zkoumání sebe sama, a za běžných okolností jsou těmi posledními, kteří by vstoupili do terapie.“

Jedinou cestou k nápravě je tedy obrovské utrpení nebo šok, který může přijít například se ztrátou blízkého člověka, nebo vlivem mravní síly oběti, která se upírovi postaví. Někdy jsou to extrémní okolnosti jako zavržení vlastními dětmi, které přimějí upíra k nápravě. Nebudeme si však lhát o tom, že mnoho z nich ani takové gesto neprobere a raději vydědí vlastní děti.

Psychičtí upíři se často projevují určitými sklony, posedlostmi a zvyky. Samy o sobě nemusejí znamenat, že se nacházíte v kontaktu s upírem, ale čím více pohromadě jich najdete, tím větší pozornost je třeba věnovat tomu, zda už se náhodou nechytáte do něčích osidel. Pokud se v nich poznáte, stojí na místě zamyslet se nad tím, jestli tyto sklony nemůžete mít vy sami – nebyli byste první ani poslední.

Jak se projevuje psychický upír?

Upíři se vždycky cítí nadřazeni všem a všemu, byť pro to nemusejí mít zřejmé důvody. Kromě pohrdání zákony boha i člověka, které jsme zmínili v prvním díle, se potkáte i s výstředními tvrzeními, o tom, že upír dokáže ovládat počasí nebo třeba myšlenky jiných lidí.

Takové řeči v žádném případě nezametejme pod koberec jako bajky a zkazky nebo něčí bujnou fantazii. Spoustu upírů sklony k okultismu má, i určité schopnosti. Hlavně ale takové řeči prozrazují jejich nezkrotnou touhu ovládat druhé lidi a prostředí. A to je dominantní rys každého upíra, kterým se sám odhaluje.

Dalším velmi typickým rysem je blahosklonná touha neustále „pomáhat druhým.“ (Ano, jestli vás to právě napadlo, tak spoustu těchto typů bohužel potkáte v pomáhajících profesích.) Typický upír vám bude podsouvat až vnucovat svoji pomoc, vlichotí se do vaší přízně a bude se hledět stát nepostradatelným. Tito lidé mají neuvěřitelnou instinktivní schopnost vrhat se na oběti nějakým způsobem oslabené, když mají tendenci nabízenou „pomoc“ přijmout. Je to lákavé a snadno dostupné. Samozřejmě, že upírova pomoc vás ovšem přivede akorát tak do pekla.

Typický upír je také výborný citový vyděrač, a svoje body sbírá často jenom proto, aby vás pak mohl tahat za emocionální vlákno, „Ale podívej se, kolik jsem toho pro tebe v minulosti udělal!“ Přitom jeho tvrzení vůbec nemusí být pravda. Řeči o tom, jak jste byli děsně potřební a oni vás vytáhli z největšího bláta mohou být jenom součástí jejich od začátku výrazné sugesce.
Psychický upír totiž soustavně a všestranně buduje svoji převahu nad obětí. Tato převaha může být posílena věkovým rozdílem, rozdílem v postavení nebo finančních zdrojích. Jistě si všichni vybavíte toho či onoho šéfa, který léta zneužívá o svoje dvacet let mladší sekretářky jako milenky. Tito lidé zřídkakdy mají skutečné okultní schopnosti, ale jejich sklon a schopnost psychicky ovládat je fenomenální.

Když upír nemá, čím by nad vámi demonstroval převahu, uchyluje se k různým druhům citového vydírání, které mohou často hraničit až s vymýváním mozku a vytvářením paranoii. (Není tedy divu, že nejlépe se těmto typům daří v sektách a v prostředí, kde jsou všichni přiměřeně paranoidní, jako jsou různé okultní a duchovní kruhy.) Nakonec se budete sami dosti divit, jaké bludy jste od upíra „zbaštili“ a kde jste nechali zdravý rozum.

Jedna mladá žena si až po rozchodu uvědomila, že ji přítel od začátku ovlivňoval silnými pocity viny za to, že ho „podváděla“ a „zlomila mu srdce.“ Jelikož byla v jádru dobrá duše, měla sklon stále se mu to snažit všelijak vynahradit. Teprve po rozchodu se jí rozednilo a uvědomila si tu neuvěřitelnou lež, že jí totiž o jejích údajných prohřešcích vlastní sugescí přesvědčil a nic takového se nikdy nestalo! To, že chodila na schůzky s jinými muži bylo naprosto v pořádku, jelikož si v té době jenom nezávazně dopisovali a nikdy se neviděli.

Upíři se totiž v milostných vztazích projevují často neuvěřitelnou žárlivostí a majetnictvím. Respekt k cizí svobodné vůli je jim cizí, a často si vynucují projevy lásky, zejména veřejné, i když je to jejich partnerovi nepříjemné. Bohužel tento rys upírů často plodí letité neštěstí, jelikož muži i ženy tohoto typu se snaží si svoje partnery připoutat těhotenstvím nebo sňatkem.
Upír kolem sebe vždycky šíří rozeznatelnou atmosféru chaosu nebo tajemství, kterou je obtížné rozklíčovat. Mnohé věci zatajuje a může se z něj vyklubat i úkladný lhář. Nakonec se vždycky budete cítit provinile vy, z svoje pokusy uvést věci na pravou míru.

Jedním z nejvíce nepříjemných rysů psychického upíra je jeho bezmezná agrese a pomstychtivost, jakmile se mu oběť vysmekne. Tato reakce, nebudu vám lhát, může mít i vražedné zabarvení a je součástí tlaku, který oběti udržuje paralyzované na místě.

Pokud se chcete vymanit z moci psychického upíra, vzdejte se veškerých fantazií o tom, že to půjde „po dobrém.“ Budete muset ustát teror, který však typicky trvá jenom do chvíle, kdy pochopí, že se nedáte zlomit, a přesune svou pozornost k další oběti. Také je třeba jednat prozíravě a nebát se použít lest, jelikož upír je ve své jednostrannosti často velice hloupý a to je jeho slabá stránka.

K tomuto bodu bych mohla vykládat četné historky z praxe, které by mohly racionálnímu člověku znít až pověrečné, jako o to, jak můj kamarád s manželkou doma drželi po 12 dní zamčenou pološílenou ženu, která od upíra utekla, a její bývalý chodil pod oknem. Dvanáctý den jeho moc opadla, energetické pouto se rozpadlo, a on zmizel a už se nikdy neobjevil.

A tak to skutečně chodí. Oběť musí vynaložit tím větší sílu vůle, čím déle se ve zhoubném vztahu nachází. Pouto nakonec povolí, ale vracet se je cesta do pekla.

Některým upírům je nejlepší se otevřeně postavit, například i cestou soudu. Někdy je to ovšem velmi špatný nápad, a nejlepší, co můžete udělat, je po anglicku se vypařit a odepsat ztráty.

Spousta upírů má sklony, které se dají popsat jako sadistické. A přitom nemusí jít zdaleka o lidi, kteří se vědomě hlásí k SM. (Tito lidé mezi svými zásadami zdůrazňují dobrovolnost, bezpečnost a příčetnost, což je přesně to, co psychickému upírovi naprosto chybí!) Častěji se to projevuje donucováním partnera do různých sexuálních praktik, nezájmem o jeho vlastní prožitek nebo – u ženských upírů – záměrným budováním sexuální posedlosti u daného muže.

Upíři mívají často nějakou morbidní zálibu nebo „divný“ vkus, který vás může ihned zarazit.

Nikdy nezapomenu na fotografii tetování svého přítele, kterou mi přinesla jedna klientka. Motivem bylo plačící ženské oko. „No není to divný?“ pravila. „To si teda pište!“

Psychický upír nemá smysl pro humor, a čemu se zejména nedokáže zasmát, je on sám. Rád si ovšem utahuje z druhých , a to i dosti zlovolně.

Někteří upíři vynakládají obrovské úsilí na to, aby se jevili dokonalí. Mohou být vlivní, úspěšní a uznávaní, ale je to jenom druhá část strategie, jak získat psychickou převahu nad obětí. Někteří soudí, že toto také dělají proto, aby nemuseli čelit vědomí toho, že s nimi něco je v jádru špatně, že jsou zlí. Psychický upír může od nezlomného pana dokonalého přeskakovat k sebevražedným náladám, a často to i dělá. Bude se domáhat útěchy, že je pro vás dost dobrý, a pak se vrátí do polohy, že vy nejste dost dobří pro něj.

Upíra vždycky prozrazuje jeho drama a utrpení, které kolem sebe rozsévá. Pozorováním svých tělesných reakcí nejlépe zjistíte, jestli to, co prožíváte, je v souladu s tím, jak o tom smýšlíte. Rozpor naznačuje, že by zdrojem mohla být něčí manipulace.

Kdo jsou psychičtí upíři?

Neexistuje žádný úplný popis fenoménu psychického upíra – může jím být každý. Ať už si je toho vědom, nebo ne. Pokud vám při čtení výše uvedených rysů naskakovaly konkrétní vzpomínky a osoby, možná se kolem vás nějaký motá… pokud vám to zní trochu jako vaše vlastní minulost, možná jste dráhu nevědomého upíra opustili. Protože na rozdíl od legendárního upíra, který saje krev, psychický upír může spatřit svůj odraz v zrcadle – když se dostatečně podívá.

Psychičtí neboli energetičtí vampíři

Ve středověku byly noční návštěvy démonů spojeny s pokušením a sexuálními zážitky, které dobré věřící připravovaly o jejich životní sílu. Pomáhaly proti nim mnohé prostředky tradičního exorcismu, modlitby a rituální opatření.

Psychičtí upíři jsou stejnou odrůdou, jako jejich bratři, vysávající krev z nevinných lidí a zvířat – krev je nakonec tím nejpůvodnějším symbolem živoucí energie. Zatímco dnes již málokde lidé věří v existenci krevních vampírů, o tom, zda existují ti energetičtí, není radno se přít.

Pokud jsou mezi námi, jak je poznáme a jak se proti nim můžeme bránit?

Energetičtí upíři mezi námi nemají viditelné rohy ani ostré tesáky. Neskrývají se v černých kápích pod rouškou noci – ale jejich metody mohou být stejně zhoubné. Psychičtí upíři se vyskytují ve dvou podobách: vědomí a nezáměrní.

Nevědomí psychičtí upíři

Zamyslete se. Všichni známe někoho, v jehož přítomnosti se necítíme dobře. Ne proto, že by nám nutně byli nesympatičtí, ale něco v tom člověku způsobuje, že když odejde, cítíme se vyčerpanější, než je normální. Někdy dokonce takového člověka můžete mít vysloveně rádi, třeba proto, že to je někdo blízký, a nechápete, proč se po kontaktu s ním vždycky cítíte tak mizerně.

Napíchnou se na vaše energetické rezervy, neustále se na něco vyptávají, ptají se o radu a vyzvídají nápady od druhých, které potom předělají a vydávají je za svoje vlastní, ačkoliv sami nikdy nic nevytvořili. Ve chvíli, když nasají všechny informace, které mohli, přesouvají se dál jako houba.

Tento druh upírů si přirozeně neuvědomuje, jaký vliv má na své okolí. Jsou nevědomými upíry, a jako takoví jsou v zásadě neškodní. Ačkoliv mohou být dosti otravní, když se vyskytují kolem, jakmile se vzdálí a to dokonce jenom z místnosti, jejich obětem se začne dobíjet životní síla.

Co s nevědomými psychickými upíry?

Zacházení s nevědomými psychickými upíry je velice jednoduché, jakmile poznáte, o koho se jedná: utněte s nimi kontakt.

Můžete se jim prostě vyhýbat, nebo se alespoň vyhýbat jejich otázkám. Pokud pro ně odmítnete fungovat jako zdroj energie a informací, brzy se přesunou jinam.

Jediné nebezpečí plyne z toho, když se taková osoba dostane do popředí do role vůdce, experta nebo někoho, ke komu ostatní lidé vzhlíží. Začnou se pást na svých ovečkách, a obtížné je díky tomu vyhodit ze sedla.

Zlovolný psychický upír

Daleko obtížnější a nebezpečnější je jednání s psychickým upírem, který oproti tomu dobře ví, co dělá. Ve chvíli, kdy dojde i jeho obětem, co se děje, bývá pro ně už typicky pozdě.

Záměrný psychický upír je chytrý a zlotřilý manipulátor. Často mívá mocenské ambice a instinktivně se přesouvá do vedoucí pozice, kamkoliv se namane. Často se úlisně dostane do pozice vašeho nejlepšího kamaráda, stane se pro váš život nepostradatelným a bude se živit na vašich nejistotách, nejlépe tak, že nakonec nebudete mít nikoho jiného, než jeho.

Upír kolem sebe vždycky šíří atmosféru moci a dost často je považován za zdatného čaroděje, ať už jím ve skutečnosti je, nebo není. Nebo může kolem sebe šířit pocit že se stýká s významnými lidmi a disponuje jinými druhy moci. O jeho skutečné minulosti a soukromí typicky není nic určitého známo.

Záměrný psychický upír bývá obvykle nápadný svojí bohorovnou arogancí. Cítí se být nad zákony člověka i nad těmi Božími, zákony pro něj neplatí. Rád hovoří o tom, že je jiný nebo lepší a bývá často i hrdý na to, že nemá žádné zábrany. Tato krátkozrakost také obvykle způsobí jeho pád.

Může se hodit…

• Citové vydírání, (kniha) vydalo nakladatelství Motto
• Láska a manipulace, (kniha) vydal Portál
• Nenechte sebou manipulovat (kniha) vydal Portál
• Odcestovat z dosahu, alespoň dočasně
• Dobrý psycholog

Co se zlovolným psychickým upírem?

Nejlepší způsob je opustit úplně jeho pole působnosti, nenapadat jeho „autoritu“ a nechat ho myslet si, že jste úplně blbí a v každém případě neškodní. Upír-manipulátor totiž na rozdíl od vás miluje pikle a vedení válek, a na tomto poli jej nikdy nemůžete porazit, jelikož on konfliktem žije – zatímco každého jiného normálního člověka konflikt vyčerpává. Nepříjemné také může být potýkat se s jeho nohsledy a stoupenci, kteří mohou dohromady tvořit celý systém nebo dokonce ovládnout např. celou instituci.

Nenamlouvejte si jalově, že boj s takovým „člověkem“ je řešením, nebo že se jako jednotlivec můžete pouštět proti skupině. Je třeba hledat cestu ven z jejich působiště, a nebudit ohrožující dojem.

Něco jiného je situace, kdy je konflikt nevyhnutelný. V takovém případě bohužel nastává měření sil na život a na smrt, jelikož záměrný upír nerozumí ničemu jinému, než hrubé síle. Často vyjadřuje pohrdání zákony a soudy, které však nemusí jeho arogance nijak dojímat.

Nejslabší stránkou vědomého psychického upíra je jeho krátkozrakost a zahleděnost do sebe, která jej může nakonec přivést ke zkáze, může se stát také obětí vlastní paranoie. Typicky nemá reálné magické schopnosti, ale tyje ze svojí schopnosti vlichotit se do přízně a tím si vytvořit obrovský kanál k vaší zásobě energie. Zásadní je tudíž ukončit s nimi vztahy, přestat sdílet emoce. Upír to nemusí vzít dobře, a může se obrátit proti vám, což vás opět vrací k možnosti, které se obvykle nejvíc bojíte, a kterou je otevřený boj. Jelikož ovšem veškerá moc upíra-manipulátora spočívá ve vaší psychice, vhodná psychologická literatura, terapeut nebo právník mohou jeho vliv nad vámi rychle otupit. Důležité je, abyste sami nepodléhali paranoie o jeho magických schopnostech, které v 90 % případů nemá.