Jak s námi komunikují duchové předků

autor: Anima Noira | Říj 26, 2020 | Duchové

Jak s námi komunikují duchové předků

Mnoho lidí během života vnímá přítomnost drahých zesnulých. Jak s námi komunikují duchové předků a proč se zjevují? Povíme si také, jak s nimi můžeme sami komunikovat a požádat o jejich pomoc a požehnání.

Duchové předků jsou pokládáni za “dobré duchy”

V pestrém světě představ o různých druzích duchovních bytostí, se kterými se můžeme setkat, vedou předkové prim v roli ochranných andělů. Dává to smysl, neboť kdo jiný by měl mít bytostný zájem na tom, abyste dobře prospívali a byla vám poskytnutá veškerá ochrana, než ti, kdo do vaší pokrevní linie investovali velkou část svého vlastního života?

Snad ve všech původních kulturách se věří, že duchové mrtvých předků mají zvláštní zájem na životě svých potomků a mají možnost ovlivnit jejich životy k dobrému nebo zlému. Jejich hlavním cílem je pokračování a přežití rodu, jsou tedy nejlepším zdrojem přirozené ochrany. O žádném jiném druhu duchovních bytostí nemůžeme říct, že by měli bytostný, přirozený zájem nás chránit – dokonce ani o andělech, neboť ti převážně plní Boží příkazy.

Je s podivem, že dnes mnoho okultistů zkouší vyvolávat kdejakou prastarou hrůzu, o níž se dočetli z podivných grimoárů, snad proto, aby vyhověli svojí touze po dobrodružství, avšak málokdo se vážně věnuje kultu předků. Je jasné, že duchové lidí nám budou bližší, než třeba duchové zvířecí, nebo dávno zapomenutá božstva, a že lépe mohou rozumět našemu světu.

Při kontaktu s duchy předků člověk velmi často pociťuje hřejivé, “lidské” teplo, příjemné vůně a pocity, spojené se vzpomínkami z dětství nebo přímo se vzpomínkami na danou osobu. Nejčastější jsou tyto druhy zážitků u lidí, jejichž milovaní rodiče zemřeli dříve, než nadešel jejich čas. Často jsem se také setkala s podobnými zážitky u sourozenců, jejichž bratr nebo sestra zemřeli v dětství.

Obraz neznámého umělce ukazuje strom, který má kořeny v kostech předků a jejich přítomnost mezi námi v podobě toulavých světel. Světla jsou hlavně v Africe projevem magie.

Rodová karma neboli duchovní DNA

Spoustu lidí při zkoumání zdraví dospěli k závěrům, že naše spojení s předky je docela reálné, nejenom na duchovní, ale i na fyzické rovině. Telepatické spojení a společnou buněčnou paměť, kterou najdete mezi zvířaty stejného druhu, máme i my. Jeden takový pokus, který mi utkvěl v paměti, se týkat dědičného postižení migrénou, kterou trpěly všechny tři žijící ženy rodu: matka, babička i dcera. Když se lékaři podařilo babičku vyléčit, příznaky spontánně ustoupily i u jejích potomků! Tedy, cokoliv učiníte ve prospěch svého rodu, vrátí se i vám. V duchovních kruzích se často spekuluje o tom, proč se kdo narodil právě do tohoto rodu, jaké je vaše poslání a podobně. Jisté je, že pokud se pustíte do duchovní praxe s duchy předků, do léčení rodu a do stavby oltáře, jste nejspíše jediní, kdo to dělá nebo jedni z mála. Touto praxí berete na sebe poslání uzdravení celého rodu, a můžete se setkat s tím, že se na vás mrtví budou obracet zkrátka proto, že jste jediní, kdo se jimi zabývá – jediný, kdo může jejich duše povznést. To je častým předmětem naší duchovní práce s klienty v rodinných konstelacích.

Jak se zjevují duchové předků

Jak už jsem zmínila, energie drahých zesnulých je “lidská”, teplá. Projevují se jako teplý vánek nebo příjemné vůně, které si pamatujeme z dětství. Typická je například vůně vanilky, skořice nebo kolínská voda. Klíčovým poznávacím znakem je, že přítomnost takového ducha bývá vnímaná jako teplá a lidská nikoliv třeba chladná a nadpozemská.

Pakliže má zjevení vizuální podobu, může vypadat jako reálná, historicky věrná osoba, tak jak ji znáte z fotografií. Může mít i podobu člověka, kterého jste nikdy neviděli, ale vy přesto “víte” kdo to je. Někdy se vám sami představí jménem.

Později ve vaší praxi se vám pravděpodobně začnou objevovat postavy ve více historickém oděvu, které zasahují hlouběji do vaší linie. Můj předek z varovného snu měl výzor starověkého proroka. V takovém případě by mohlo jít také o “předka po řemesle” neboli duchovního předka. O těch jsme hovořili předchozím díle, a obracíme se na ně také na sabatech a na seminářích.

Obraz od neznámého současného umělce na téma předků si zaslouží bližší prozkoumání. Člověk, obklopený kostmi svých předků v embryonální poloze odkazuje na nálezy starověkých pohřbů, kde naši předkové často tuto polohu používali. Možná proto, že byla praktická, možná proto, že je upamatovávala na naše spojení s matkou zemí. Rodíme se z lůna našich předků.

Když se vám zjeví duchové mrtvých příbuzných ve snu

Duchové předků se velmi často zjevují ve snech. Některá taková snová setkání mohou nabýt nečekané podoby…

V době, kdy jsem pracovala se svými předky v rámci haitského vúdú, jsem zažila ve snech setkání temná i humorná. V jednom jasnozřivém snu jsem se ocitla vevnitř jakési mohyly předků. Vzhledem k tomu, že mám keltské a germánské předky, kteří takto pohřbívali, přišla mi příhodná. Uvnitř v naprosté tmě jsem celou noc rozprávěla se svými předky, kteří se mi představili jménem. Ráno jsem si pamatovala zejména jedno z těch jmen, které mi přišlo zvláště bizarní. Můj duchovní strýc se představil jako “Alex II.”. Řekl mi o sobě, že je to dítě, které nosila moje babička před tím, že než porodila strýce Alexeje.

Moje babička, dělnice v Sudetech, měla za svůj život několik potratů. V prostředí, ve kterém žila, se to považovalo za běžnou součást života, a nikdo se nad tím příliš nedojímal. Měla jsem pocit, že se mnou „Alex II.“ živě mluvil právě proto, že se o něj dosud nikdo z žijících nezajímal. Takovou zkušenost snadno učiníte také, pokud jste první ve vašem rodě, kdo se věnuje kultu předků.

Z této noci si ještě pamatuji několik dalších předků, jejichž jména měla čísla a jednalo se tedy o děti, které se nakonec nenarodily. Bylo zajímavé zjistit, že i tyto duše patří do linie předků a že jakoby existují předpřipravené osudy v rodině, do kterých se duše vtělují.

Kdy se nám zjevují duchové zesnulých nejčastěji

Existují události v našem životě, které přitahují pozornost duší předků se železnou pravidelností. Těmi událostmi jsou typicky narození dítěte, smrt, sňatek (případně rozvod), stěhování, a koupě domu. Pokud v této souvislosti zažijete nevysvětlitelný zážitek spojený s přítomností něčeho nehmotného, je velmi pravděpodobné, že se jedná o vaše duchy předků a milovaných zesnulých.

Paranormální jevy v rodině spojené s úmrtím, jsou asi nejklasičtějším českým “duchařským příběhem.” V našem prostředí se tradují zastavené hodiny, hodiny, které začnou bít, rozbité předměty nebo předtucha, která se kryje s úmrtím v rodině. Podle mé zkušenosti jsou tyto příhody snad nejčastějším způsobem, kterým i současný český “nevěřící Tomáš” přichází do kontaktu s “něčím mezi nebem a zemí.” Když jsem byla mladší, v dívčím časopise bývala takových historek celá dvojstrana! Sama jsem nashromáždila několik silných zážitků, kdy se mi zjevily duše předků.

Zjevení první – Přijetí do ženské linie předků

Toto se mi stalo před několika lety, formou velmi živého snu v noci. Ta noc byla význačná tím, že jsem poprvé spala v bytě u svého, tehdy nového, přítele. Nutno dodat, že na duchy nevěří, nikdy nic spirituálního neprovozoval, a na mých schopnostech mu přijde užitečné hlavně to, že vím, kde věci jsou, když doma něco hledá.

Ten sen byl obzvlášť intenzivní, dalo by se říci, že to bylo celonoční rokování v podobě bdělých snů nebo snad astrální cestování, kdy mne navštívila trojice jeho ženských předků. Byly zvědavé, jako sousedky z pavlače, když mezi ně přijde nová ženy. Celou noc mi vykládaly o osudech rodu, zejména o mužích, kteří padli za první světové války na východní frontě. Ze zážitku jsem srozuměla, že si ho nejspíš vezmu. Předkové jsou konzervativní. Milenec je nezajímá, vnímají jenom vztah, který je obzvláště významný.

O rok později jsme se opravdu zasnoubili. Tuto zkušenost mohu potvrdit dokonce dvakrát. Dvakrát jsem byla zasnoubená a v obou případech se mi ve snu nebo i za dne zjevili ženští duchové předků.

Zjevení druhé – Předkové na čtyřech nohách!

Kromě zesnulých příbuzných se vaším předkem “po půdě” může stát kdokoliv, kdo na daném místě žil předtím.

Stalo se mi to v osmnácti, po nastěhování do úplně prvního bytu – garsonky v pražských Holešovicích. V té době jsem se zabývala druidstvím a zvířecími patrony, takže mne příliš nevyvedlo z míry, když mou první noc v bytě přišel sen, kdy mne očichávaly a pobíhaly se mnou dvě staré, tlusté kočky. Co jsem netušila, bylo, že měly přímou souvislost k bytu! Asi týden poté se mne zeptal majitel bytu, jestli už jsem potkala “ty kočky”. Připustila jsem, že ano, že přišly hned první noc. Prozradil, že on i jeho syn mnohokrát viděl v bytě řádit duchy koček, které patnáct let provázely starou paní, po které byt koupil, a i po své smrti v něm zůstaly…

Zjevení třetí – Duchové mají radost z nového domu

Několik let poté, co mne poctily svou návštěvou duše předkyní, se již tentýž přítel rozhodl ke koupi domu, do které jsme se měli společně přestěhovat.

Byli jsme zrovna na cestě v autě, zpátky domů z prohlídky, na které podepsal s realitním makléřem rezervaci. Hovořil o tom, jak se cítí euforicky, že se mu splnil sen, o kterém si myslel, že nic takového není možné. V tu chvíli kolem mne v autě prolétl teplý vánek, který se nahmotnil, jako by mne někdo pohladil po tváři. Byla jsem si jistá, že to mají radost jeho duchové předků!

Jak jsem zmínila, jsou duchové předkové “konzervativní”, zajímají je jen vážné vztahy, které směřují k dítěti nebo svatbě nebo společnému domu. Nezajímá je, že s někým chodíte na rande, tedy pakliže vás nechtějí varovat. S přáteli jsme se shodli, že duchovní bytosti málokdy, jen velmi vzácně protrhávají do našeho světa, nejsou-li povolány, jen tak samy od sebe. Musí k tomu mít sakra velký důvod. Tím důvodem obvykle bývá, že vám něco zlého začne hrozit…

Neuposlechnuté varování od duchů může přijít draho

Jeden z vůbec nejsilnějších a nejděsivějších zážitků s nehmotnou bytostí jsem zažila před lety, stalo se to v mém vlastním bytě. Tehdy jsem si doslova “natáhla do pelechu” jistého muže, jehož pozadí bylo poněkud pochybné. Kromě toho, že byl věčně nezaměstnaný, dalo se tušit, že experimentuje s černou magií. Tato příhoda se stala záhy, možná dokonce hned první noc, kdy se ke mně nacpal.

Usnuli jsme vedle sebe a na mě sestoupila noční můra. Nebudu přehánět, když řeknu, že jsem měla pocit, že mi něco trhá duši z těla. Uprostřed noční můry jsem křičela, ale z mých úst nic nevycházelo. Bylo to velmi děsivé. Po tomto entrée se mi zjevil mi úctyhodný muž, starší běloch a jasnýma modrýma očima ve starověkém rouchu. Vyzařoval duchovní autoritu jako biblický prorok. Sklonil se nade mnou a přikázal mi, “Teď se probudíš, okamžitě vzbudíš toho muže vedle sebe a ještě se s ním rozejdeš.” Vzbudila jsem se, opět získala vládu nad svým tělem a milence jsem probudila. Bohužel, a zde začíná ta tragická část příběhu, tehdy jsem byla zmanipulovaná a paranoidní, a celou záležitost jsem si vysvětlila tak, že se “někdo snaží rozbít” náš úžasný vztah a musíme se bránit. Za čerstva jsem mu svoji zkušenost vyslepičila.

Když vás varují tímto způsobem duchové, a dostanete chuť varování nebrat v potaz, nedělejte to.

Varování jsem neuposlechla a můj život se během pouhých několika měsíců sesunul od desíti k pěti. Začala jsem trpět záhadnými zdravotními problémy, které jsem nikdy neměla, přátelé se ode mne odvrátili, přišla jsem o byt, nakonec jsem přestala být schopná vykonávat svou práci a do půl roku po této epizodě jsem skončila v nemocnici s kompletním nervovým zhroucením, ke kterému by nemuselo dojít, kdyby ta noc byla poslední.

Z příběhu plyne poučení – není až tak důležité duchovní jevy vnímat, ale umět si je správně vyložit. Nejhorším nepřítelem duchovních lidí je mnohdy jejich naivita.

Rituál spojení s duchy předků

Tento rituál mne naučil haitský hougan (kněz-šaman) žijící na Floridě. Nenechte se zmást jeho jednoduchostí. O jeho síle svědčí to, že jeden z mladý muž, kterému jsem uložila vykonat jej, později odjel na Haiti a dosáhl vysokého stupně zasvěcení v tamních kultech, a stal se profesionálním šamanem. Taková je síla předků!

Velké úspěchy a růst duchovní síly se stejným rituálem zaznamenal také jiný mladý muž z Prahy, který po měsíci prohlásil, že “už nikdy nesundá svůj oltář předků, a naprosto pozbyl potřeby zabývat se jinými bytostmi”. S předky si vystačí, udělají pro něj všechno, co potřebuje. Duchovní prací a léčitelstvím se začal zabývat profesionálně a zaznamenával velké úspěchy, ve věku pouhých 20 let. Taková je síla předků!

Třetí takový příběh, na jehož pokračování teď čekám, je žena, která zdědila po předcích jasnovidné nadání, které se předávalo z obou stran, matky i otce. Její matka i teta o něm věděly, ale nechtěly se jej zhostit. Možná i vaše rodová linie na někoho takového čeká!

Váš prospěch z tohoto rituálu bude největší, pokud:

Máte v rodě blízké lidi (rodiče, sourozence…), ke kterým jste měli blízko, a kteří kteří předčasně zemřeli
Vaši rodiče a jiní předkové se zabývali léčitelství, věštěním a pod.
Vaši předkové byli slavní a úspěšní lidé
Ve vašem rodě se vyskytují duchovní dary

Všichni lidé, které jsem výše zmínila, měli tyto předpoklady. Matka mladšího muže dokonce praktikovala meditaci a jógu od mládí, a počala jej rituálně, vědomým početím. Komu se poštěstilo přijít na svět takovým způsobem, měl by se kultem předků rozhodně zabývat. Své přínosy však bude mít tato praxe pro každého, kdo se cítí hrdý na svůj rodokmen, jehož předkové dosáhli jistých úspěchů nebo tvoří soudržnou rodinu.

Opakuji se, ale požehnání předků je opravdu pro mnoho lidí nejsnáze dostupným bonusem z duchovního světa, po kterém stačí sáhnout.

Nicméně vyslovím také varování. Neměli byste “to” dělat, pokud “to” nemyslíte vážně. S přáteli z branže si vyprávíme spousty příběhů, kdy přišel člověk celý nadšený se učit, a poté, co doma postavil oltář podle zadání a opravdu vyvolal duchy, přestal zvedat telefon a už se nikdy neobjevil. Češi na duchovní věci nevěří a často si tyto věci představují jako něco, co je tajemné a vzrušující, asi jako sledovat Akta X. Zblbnutí konzumní kulturou si představují, že mohou televizi vypnout, když je přestane bavit. Nutno říci, že takhle to nefunguje! Že není dobrý nápad vozit si z dovolené africké masky už zjistit nejeden turista. Totiž to, že vy v duchovní svět nevěříte nebo s ním nemáte přímé zkušenosti neznamená, že on nevnímá vás a že nezareaguje, když se rozhodnete jej oslovit. Nebuďte duchovní turista!

Budete potřebovat:

sklenici vody
bílou svíci
bílý talířek

Poznámka: Když hovoříme o pokloně, poklona se dělá tak, že se jen ohnete lehce v kolenou a zůstáváte napřímení, čelem ke zvolené světové straně.

Princip rituálu je jednoduchý. Budete do čtyřech světových stran vykonávat poklonu a svým předkům vysílat tři kvality: Lásku, Úctu a Čest. Do toho budete s bílou svící přinášet světlo a osvěžovat je kapání vody. Jak bílé světlo, tak voda se univerzálně považují za portál do světa duchů. (Vizte fotografované oltáře.) Předky to bude přitahovat, osvěžovat a jak platí v duchovním světě “dar si žádá dar”, takže rádi udělají něco pro vás.

Obraťte se na východ a zapalte svíci. Vezměte ji do levé ruky, sklenici do pravé. Proneste: „Duchové předků z matčiny strany, duchové předků z otcovy strany, vzdávám vám lásku, úctu a čest!“ Kápněte trochu vody na zem a pokloňte se.
Otočte se po směru hodinových ručiček na Západ, a zopakujte pozdrav. Kápněte trochu vody na zem a pokloňte se.
Otočte se naproti směru hodinových ručiček na Sever, a zopakujte pozdrav. Kápněte trochu vody na zem a pokloňte se.
Nakonec se otočte po směru hodin na Jih, a zopakujte pozdrav. Kápněte trochu vody na zem a pokloňte se.
Po skončení nechte svíci vyhořet uprostřed bílého talíře, a sklenici postavte vedle ní.

Ideální čas pro vykonání pozdravu je těsně před tím, než půjdete spát, aby mohlo světlo předků vstoupit do vašich snů.

O významu světových stran bychom mohli hovořit dalekosáhle, je to základ většiny známých rituálů. Dovolte mi tedy říci o něm jedinou věc, a to je, že obracením se do čtyřech světových stran vytváříte kříž. Symbol kříže je v prvé řadě spojením horizontálního a vertikálního, tedy představuje prolnutí světa lidí a duchů.

Tradiční oltář na Den mrtvých (Día de Los Muertos), mexický svátek, který má pohanské kořeny. Řada kultur slavila svátek mrtvých předků začátkem listopadu. Květiny, vonný dým, svíce a jídlo patří mezi nejčastější dary.

Jak požádat svoje předky o pomoc na obživu

Pokud máte naléhavé problémy nebo se z nějakého jiného důvodu chcete s duchovním světem spojit, zdravte rituálem uvedeným výše svoje předky po dobu 21 dnů. Pořiďte si velkou kostelní svíci, kterou rozdělíte na 21 dílů.

Nakonec rituálu položte jídelní příbor kolem svíce na talíři do trojúhelníka takto: vidlička a nůž se dotýkají, a dno trojúhelníku tvoří lžíce. To znamená v řeči duchů, že potřebujete jíst. Předkové vám nejspíše nepřinesou bohatství, ale vždycky budou mít zájem na tom, abyste měli, co jíst.

Zajímavé je samotné provedení tohoto kouzla. Mám za to, že podobné nenápadné skupenství předmětů, jako svíce na talíři a příbory, nepřitahovalo v dobách nuceného pokřesťanštění pozornost ke zvyklostem otroků. Museli si vystačit s předměty, které měli, a nesměli přitom být nápadní. Složení příboru do tvaru trojúhelníku může být snadno narážka na “trojúhelník manifestace”, který známe z klasických evropských grimoárů. Do trojúhelníku manifestace se vyvolávají duchové. Haiťané po osvobození svého ostrova a vyhnání Francouzů obchodovali s evropskými okultisty, a mnoho prvků do svých tradic přejali. Když vykonáváte jakýkoliv rituál, je dobré rozjímat nad tím, že každý prvek, každý detail, jakkoliv triviální se může zdát, hraje svou roli a má metafyzický význam – včetně bílého talíře! Kruh je nejčastějším ze všech pohanských symbolů, představuje celistvost, rovnost a propojení. Bílá barva je nejen v afrokaribských kultech barvou svatosti a kněží.

Jaké obětiny patří na oltář předků?

Dobře zvažte, jestli se do této praxe chcete pouštět. Přinášení jakýchkoliv obětí duchy přitahuje. Je to prazákladní druh zbožnosti, se kterým se setkáme na celém světě. V rukou neuvážlivého duchovního experimentátora se však i něco tak pozitivního, jako oltář pro předky, může stát počátkem cesty do zkázy. Pokud jsou vaše záměry upřímné a čisté a máte nějaký osobní důvod, proč se chcete s duchy předků spojit, udělejte to. Pokud chcete vědět, jestli “to funguje”, nedělejte to.

Úlitby alkoholu, květiny a vonné tyčinky – můžete je vidět v katolickém kostele, v thajském masážním salonu nebo ve vietnamském obchodě. Vaši předkové se sytí a občerstvují životní silou z obětin, zesiluje to jejich schopnost projevovat se v tomto světě. Nejlepší je dávat jim to, co měli rádi za života. Oblíbenými druhy darů kromě jmenovaných jsou všechny různé druhy alkoholu (zejména tvrdého), voda, tabák a káva. Oltář je potřeba čistit prakticky denně, aby na něm nic nečistého nezůstalo. Mnoho lidí pak zjišťuje, že cokoliv příznivého si vymodlili, zase pozbyli, jakmile se na péči o oltář vykašlali. Pokud víte, že se o něj starat nebudete, bude lepší ho sbalit.

Poznámka: Nikdy nedávejte na oltář předků (a nejlépe ani na žádný jiný!) krev, a to ani svoji vlastní. Nesahejte na něj, když krvácíte. Mnozí praktikující oltáře zakrývají také při menstruaci. V tradicích, které jsem já poznala, je krev “tabu”. Bylo mi řečeno, že tím duchy rozdráždíte a pak se stávají krvežízniví. Bytosti, které krev přitahuje, ve svém domě nechcete mít.

Proč mám předkům dávat hmotné dary? Nejsou to přece duchové?

Můžete vaše spojení prožívat zcela nehmotně, je to na vás. Bez pochyby je spousta lidí, které celá idea “oltáře mrtvých” pohorší, přijde jim “pohanská” a “primitivní”. Je dobré zamyslet se nad tím, zda by to miliony lidí na Dálném východě dělali, kdyby na tom nebylo nic k užitku. Lidé všech kultur a civilizací vzývali duchy a stavěli oltáře. Pokud se nimi dokážete spojit jinak, například modlitbou, samozřejmě nikdo vás nenutí. Je zajímavé, že určité prvky, jako žehnání vody, oleje nebo svíce potkáme i v nejtvrdších protestantských církvích, které brojí proti “modlářství”. Duchové jsou možná nehmotní, ale člověk je pořád tvor hmotný, a ke svému duchovnímu životu hmotné věci potřebuje. Pro většinu současných lidí jsou rituály zdrojem občerstvení a relaxace, právě proto, že jim umožňují zapojit všechny smysl, na rozdíl např. od sledování videa nebo čtení.

Na závěr jeden legrační dotaz, který jistému šamanovi přišel:

“Mí předkové měli za života problém s alkoholem. Mám jim ho dávat?”

Odpověď: “Váš strýc je mrtvý, tak ho můžete nechat trochu se povyrazit!”

Letní škola magie

Naučte se principy magických rituálů a čarování, každý týden s jednou zábavnou lekci, která vám přijde e-mailem. Zaregistrujte si můj bezplatný kurz a podívejte se, jaká mystéria nás čekají společně.

- Anima Noira

Program kurzu

nový web

Sabaty

Konstelace

Skupina on-line

Jak si nepopudit duchy

autor: Anima Noira | Říj 7, 2020 | Duchové, Psychická obrana

Jak si nepopudit duchy

Blíží se období, kdy byli tradičně uctíváni duchové mrtvých a to je příhodný čas na to povědět si o tom, jak si nepřivodit potíže s duchy. Komu hrozí potíže s duchy, co se stalo neuctivému turistovi a nezkušenému čarodějovi? Čtete nový článek o tom, jak se zlobí duchové.

Za vším jsou duchové

V domorodých kulturách veškeré potíže a trápení souvisí s duchy. Člověk, který je násilnický a vzteklý, má rozlícené své strážné duchy nebo má na sobě přisátého démona. Ten, kdo pocituje slabost, je sužovaný upírem. Zajímavé je, že dodnes v angličtině člověk, který má dobrou náladu, je „in good spirits“, tedy obklopen dobrými duchy. Pokud je nemocný, obrátili se jeho duchové proti němu nebo jej opustili.

Komu hrozí potíže s duchy?

Jsou lidé, kterým hrozí potíže s duchy daleko více, než jiným a jsou to paradoxně titíž, kteří projevují největší přirozené nadání se světem duchů komunikovat. Příčinou je mechanismus toho, jak se lidé stávají jasnozřivými následkem traumatu. Tito lidé mají tendenci hledat únik od bolesti tak, že vyhledávají duchovní praxi a změněné stavy vědomí. Chtějí být prostě raději „jinde“. Fakticky tedy žijí často ve stavu, kdy jsou jen na půl vědomě přítomní v této realitě a tak pro ně přirozeně nebývá problém komunikovat s duchy a vnímat nadpřirozené jevy, ale také je pro ně obtížné se od nich odstínit.

Setkala jsem se s takovou ženou, která měla velmi slabé rodinné zázemí a letitou historii deprese. Ani v 35 letech si nedokázala najít stálého partnera a emancipovat se od rodičů. Krátce poté, co se u ní projevily mimořádné věštecké schopnosti, začala experimentovat se vzýváním egyptských bohů… a zhroutila se. Skončila s diagnózou paranoidní schizofrenie. Už několik let ji obtěžují hlasy.

Bohužel ve fázi šílenství už je veškerá léčba „na dlouhé lokte,“ a i když šikovný šaman nebo exorcista dokáže postiženému pomocí rituálu „narovnat duchy“, je zapotřebí také psychoterapie, která odkryje kořenové příčiny, proč se psychika člověka takovým způsobem rozbila.

Ministerstvo kouzel varuje: Potlačená sexualita vede ke strašení!

Ačkoliv to může znát na první pohled neuvěřitelně, sexuální nepohoda je vůbec nejčastějším zdrojem potíží s duchy. Nevíme přesně proč, ale duchovní bytosti naše sexualita fascinuje a reagují na ni, když ji neprožíváme harmonicky. V historických kulturách, které znaly posedlost, si často badatelé všímali této souvislosti. Tak například indické ženy, provdané proti své vůli nebo za násilnického manžela, brzy začaly jevit známky posedlosti, křičet obscénnosti a ničit věci. V druhé polovině 19. století si jeden ruský realistický spisovatel povšiml souvislosti mezi domácím násilím a sexuálním zneužíváním, a fenoménem klikušestvo, což je stav démonické posedlosti křičícími duchy.

Vedle zneužívání může také hrát roli samotná probouzející se sexualita, hlavně u dívek v pubertě. První menstruace způsobí u hrdinky románu Stephena Kinga Carrie rozvoj paranormálních schopností. Osobně jsem se setkala s několika znásilněnými ženami, u kterých docházelo k nekontrolovatelným jevům typu poltergeist – praskání skla, výpadky elektrického proudu a podobně.

Sexuální potlačení máme zdokumetováno například v případu hromadné posedlosti jeptišek v Loudunu, který se udál v 17. století ve Francii v klášteře voršilek. Mladý, pohledný kněz, který se stal předmětem jejich milostného zájmu byl nakonec usvědčen z černé magie, z toho, že vysílá démony, a upálen.

Co se může přihodit čarodějnici

S tím souvisí nezvládnuté, zdivočelé nebo vyloženě škodící bytosti, které může nezáměrně povolat do existence jakákoliv magicky nadaná osoba ve chvíli extrémního napětí. Může jít o jednorázovou událost nebo vleklou šikanu či stres, který u magicky nadaných lidí vede ke spontánními vytváření služebných bytostí, které se nakonec osamostatní a vymknou kontrole.

Zdá se vám to přehnané? Ani v nejmenším. Čarodějové by si opravdu měli dávat větší pozor, než obyčejní lidé, protože se kolem nich shlukují neobyčejné síly.

Jak nechytit špatného ducha

Spiritistická deska ouija na vyvolávání duchů se prodává ve hračkářství, ačkoliv tam rozhodně nepatří. Při neuvážlivém hraní si s ní můžete k sobě přilepit duši zemřelého. Špatného ducha můžete „chytit“ z fyzické přítomnosti posedlého člověka, ale také z místa, zejména nějakého nechvalně proslulého prokletého místa. Ideální je vypravit se na takové místo ze zvědavosti s kamarády, pokoušet se tam o nějaké to čarování a věštění a čekat, co tam zajímavého potkáte. Obvykle z takového místa pak skutečně neodejdete sami 😉

Špatného ducha bohužel můžete chytit i při dobře míněném pokusu o exorcismus. Ne nadarmo se vymítání považuje za jednu z nejnebezpečnějších disciplín magie a často před ní mají respekt i profesionálové.

Samozřejmě se můžeme setkat i s negativními následky působení ducha, kterého jsme sami záměrně vyvolali. Tomu se říká démonické zamoření. Nejriskantnější jsou v tomto kouzla na pomstu a uškození nepříteli…

(z vyprávění současného čaroděje) „B. mě tehdy obral o několik set dolarů, což pro mě jako pro studenta nebyly malé peníze. Musel se tím chlubit a já jsem se rozhodl, jelikož jsem si fandil jako mág, že mu udělím lekci, na kterou jen tak nezapomene. Koupil jsem si známou „knihu zlých duchů“, tedy Nižší klíčky Šalomounovy, známé jako Goetie, vytvořil evokační trojúhelník pomocí tří černých svící a volal Furcase, popsaného v knize jako pekelného rytíře, který velel dvaceti legiím démonů. Už jsem s Furcasem pracoval dříve, když jsem studoval Tarot, předpokládal jsem, že ho budu schopen vyvolat bez nežádoucích účinků. Přišel rychle, než jsem dokončil první vzývání. Cítil jsem stejné příznaky, jako před lety: teplota v místnosti klesla, vyložený pocit že na mě cosi z trojuhelníku zírá, a slabý ale povědomý hmyzí zápach. Řekl jsem mu, ať B. zničí život. Zdálo se, že přijal žádost, já jsem nechal svíce hořet a odešel. Když jsem se vrátil, jeden ze svícnů prasknul a vosk se rozlil všude kolem na pečeti ducha. To bylo zjevné znamení, že jsem nad duchem ztratil kontrolu, ale nepřikládal jsem tomu vládu a pomyslel na nekvalitní svícen. Ve skutečnosti trojuhelník evokace má přesně tu funkci, že tvoří ochrannou bariéru mezi mágem a duchem, aby nedošlo ke kontaminaci jeho duše. Brzy začalo být zřejmé, že Furcas plní svůj slib. B. hrál na kytaru; zanedlouho po rituále mu někdo ukradl veškeré vybavení, které stálo daleko víc, než kolik mi dlužil. Když si šel koupit novou kytaru, potkal partu puberťáků, kteří mu sebrali peněženku a jako znamení díků ještě zlámali pár žeber. Těsně před tím, než se tohle stalo, ho opustila přítelkyně. Měl také ten pohled v očích, typický pro lidi, kteří trpí duchovním útlakem, pohled který dokážu popsat jenom jako dutý, prázdný – vypadalo to, jako by ani nežil, nebylo v jeho očích žádné světlo nebo život, jako by ho něco žralo zevnitř. Bohužel, Furcasovi nestačilo zničit život B. Tou dobou si také mí přátelé začali všímat určitých… změn v mojem chování. Začal jsem být fascinovaný Richardem Ramirezem (masový vrah, pozn.), natolik že jsem si pověsil jeho obrázek v ložnici. Staří přátelé se mi začal vyhýbat a já začal být zahořklý a opovrhovat „lidskou smečkou“. Můj smysl pro humor, který byl vždycky trochu hrubší, začal být vyloženě morbidní. Pamatuju se na ten pocit hlubokého odcizení, když jsem se díval na sebe do zrcadla, a ta tvář mi nebyla povědomá. Moje oči se mi nezdály hluboké, ale nepřirozeně zářící. Jednoho dne to přestalo, když přestala na B. také působit moje kletba – měl novou kytaru a novou přítelkyni. Přesto mi trvalo několik let vyléčit se z veškerých následků démonického zamoření. Některá přátelství z té doby jsem ztratil navždy. Nepochybuju o tom, že kdyby to pokračovalo dál, sám bych skončil v soudní síni s maniakálním šklebem a vykřikoval před novináři Satanovo jméno…“

Když duchovní turisté urazí duchy

S rozmachem cestování řada lidí značně podceňuje nebezpečí, které vyplývá z možnosti urazit místního ducha, šamana nebo klid posvátného místa. Typickým problémem mohou být různé „pěkné sošky, africké masky a bubny“, které si turisté přivážejí s sebou, aniž by tušili, k čemu slouží, a pak se docela diví.

Jeden stoupenec brazilského kultu Candomblé, mi vyprávěl, jak se jeden americký turista dostal na pozvání na rituální slavnost do domu kněze, který uctíval bohyni Oshun, zlatou matku bohatství a lásky. Uctívač bohyně se připravoval na invokaci Oshun, a jak je v těchto kultech zvykem, oblékl se celý tak, jak je zobrazována bohyně, aby do něj mohla vstoupit. Měl krásnou saténovou róbu s žlutým šálem, spoustu šperků a makeupu a nakadeřené vlasy. Turista to komentoval sprostými poznámkami. Jeho průvodci jej varovali, aby toho nechal a přestal, ale on si prostě nemohl nechat pro sebe svoje znechucení z toho, že středobodem celé slavnosti je podivný chlapík převlečený za ženskou. Podle toho, co jsem slyšela, neponechala Oshun jeho chování bez odezvy, proklela jej a jako bohyně lásky způsobila, že záhy chytil nepříjemnou pohlavní nemoc.

Neberte, co je mrtvých

Z trochu jiného soudku je historka, kterou mi vyprávěli v čarodějnickém obchodě. Přišla za nimi paní, která si stěžovala u sebe doma na strašení. Nakonec z ní vypadlo, že se vše děje od té doby, co na nedávném pohřbu sebrala z hrobu mrtvého svíci. Jednoduchým řešením bylo odprosit mrtvého a zapálit mu svíčku. Paranormální jevy potom v bytě ustoupily.

Jak nakládat s nepokojnými duchy, a jak si budovat duchovní spojenectví s božstvy a bytostmi ilustruje nový seminář Duchové a bytosti, konající se přesně na dušičky.

Poznejte své spřízněné duchy

Najděte své patrony a průvodce ve světě dávných duchů, předků, pohanských bohyní a bohů na novém semináři Duchové a bytosti .

Více o semináři