O skutečném významu odpuštění

Srp 11, 20204 komentáře(ů)

Pro mnoho lidí má slovo odpuštění jaksi nepříjemný nádech. Možná cítí intuitivně, že by odpustit měli, ale zároveň se nedokáží přenést přes pocity křivdy nebo se zabývají fantazií o pomstě. Dalším lidem připadá pojem odpuštění prázdný, po všem, co zkusili. Ti, kdo byli zatíženi náboženskou výchovou cítí často instinktivní odpor k odpuštění, protože si jej spojují s pobožnými frázemi.

Odpuštění má nicméně obrovský význam pro duševní zdraví, s čímž souhlasí i moderní věda. Uzdravení duše a navrácení ztracené energie jsou jedny z mnoha přínosů, které můžeme získat, když skutečně pochopíme princip odpuštění a uplatníme jej ve svém životě.

Nejprve se však zastavíme nad tématem pomsty, potažmo magické obrany a odplaty, po kterých mnoho lidí v první řadě sahá.

Tradice pomsty: černá listina

Můžete začít tím, že si sepíšete to, čemu čarodějové v latinské Americe říkají “lista negra”, tedy černá listina všech vašich dlužníků, nepřátel a těch kdo vám ublížili. Jejich jména můžete hledat mezi bývalými přáteli, milenci, příbuznými a sousedy nebo třeba u těch, kteří zradili vaši důvěru – duchovní učitelé, obchodní partneři, ti kdo vás obrali nebo podvedli.

Už samotné toto cvičení vás přivede do kontaktu s mnoha emocemi a vzpomínkami, které jste měli sklon vytěsnit a možná si uvědomíte, kolik je toho ve vaší minulosti neuzavřeného.

Tyto seznamy mohou sloužit jako základ pro magickou obranu a ochranu nebo v krajním případě pro rituály destruktivního typu. Přes veškerou špatnou pověst, která provází rituály zhoubné magie, i takové kouzlo se dá pojmout čistě: můžete žádat o vyčištění těchto lidí z vašeho energetického a informačního pole, lhostejno jakým způsobem.

Jedním z častých a elegantních výsledků magické očisty bývá například odstěhování se nepohodlného člověka z vašeho dosahu nebo to, že si vlivem okolností najde jinou zábavu. Pragmaticky vzato mělo by vám být jedno, jestli tou novou zábavou bude nemoc nebo šťastná událost – hlavně když vás nechá být! Pro účely čarování se tedy dnes v drtivé většině případů ustupuje od přímého útoku na nepřítele s cílem zničit jej, protože takový úkon s sebou nese obrovská rizika na straně vysilatele (mimo jiné vlastní zkázu nebo rozklad osobnosti vědomím viny) a soustředíme se spíše na vlastní ochranu nebo uzdravení vzniklých škod.

Navíc, jak si naši předkové všimli, smrtí nebo krachem nepřítele často nepřichází hledaný vnitřní mír nebo to, co ve skutečnosti potřebujeme – jako je třeba náprava utržených ztrát.

O pomstě

“Pomsta je pokrm, jež nejlépe chutná za studena”

(italské přísloví)

Pokud toužíte po něčí zhoubě a nejste ochotni se té myšlenky pustit, nejste svobodní. Riskujete ve stavu pominutí mysli, mimo jiné to, že se budete energeticky dále zaplétat s člověkem, kterého byste měli nejlépe ze svého světa úplně vypustit. Ačkoliv to může znít pro člověka, stiženého nenávistí, nepochopitelně, váš nepřítel z vašeho světa zmizí teprve ve chvíli, kdy se rozhodnete nechat jej odejít a přestanete mu dávat moc nad svým životem.

Důkazem jsou mnozí lidé, kteří stále žijí ve stínu svých bývalých manželů a mrtvých příbuzných, kteří jako by z jejich vědomí nikdy nezmizeli. Je to smutné, ale skutečně fyzickým odchodem ze života nezmizí sama od sebe tíha, pouta a energie, které vás váží k danému člověku. Naopak jsou známy případy, kdy lidé přikročili k černé magii nebo si nechali udělat, a poté co začala mít účinky, podlehli sami vnitřní zkáze, protože ve skutečnosti nebyli se svým záměrem zcela sladěni.

Odpuštění jako cesta k obnovení vlastní síly

Existují různé techniky, jak získat zpátky svoji sílu. Nejúčinnější z nich je odpuštění. Toto slovo je zatíženo mnoha předsudky, a jeho skutečný význam chápe málokdo.

Zkusme jej tedy napravit.

Odpuštění je to neosobní, skoro mechanický princip: jako když vytáhnete proud ze zásuvky nebo přepojíte napájecí kabel z jednoho spotřebiče do druhého.

Na místo toho, abyste svou energii bezmocně spotřebovávali na staré křivdy a živili jí sílu svých nepřátel, přesměrujete ji do přítomnosti a na své budoucí cíle. Odpuštění znamená přeskupení vašich vojsk z prohrané bitvy na nová pole.

Je to způsob, jak odlehčit sama sobě. To můžete pocítit doslova fyzicky, neboť energie které neutralizujete, jsou těžké a hrubé, a stahují vás.

To, že někomu odpustím, přitom neznamená,

  • že schvaluji, co udělal
  • že to zlehčuji
  • že ho mám rád
  • nebo že si ho vážím

Odpuštění ve skutečnosti nemá s vaším nepřítelem do činění NIC. Je to akt sebeúcty a ohleduplnosti vůči sobě sama. Znamená to, že si vážím sebe, a svého duševního pokoje víc, než jeho. Není to projev slabosti, ale síly.

Jak funguje odpuštění

Když zažijeme situaci, ve které nás někdo zradí, urazí, poníží, přirozeně prožíváme bolest, hněv, bezmoc a spoustu jiných negativních emocí. Ovšem, pokud na tu situaci vzpomínáme s odstupem, a stále cítíme tyto negativní pocity, znamená to, že mezi námi a tím obrazem, vzpomínkou (něčím, co už není) stále vedou neviditelná energetická vlákna, po kterých proudí negativní emoce. Existence těchto vláken způsobuje dvě věci:

  1. Otevírá kanál od našeho nepřítele k nám
  2. A odebírá nám energii, která nám do těch vláken uniká

Rituálem odpuštění se neděje nic jiného, než že přerušíte ta vlákna a zamezíte jejich obnovování. Negace pak nemají, kudy proudit. Prostě vytáhnete proud ze zásuvky. Pokud někomu odpustím, doslova „od“ sebe „pustím“ tato vlákna, což lze provádět také ve vizualizaci ve stavu tranzu. Slovo se také používá neosobně formou afirmace, např. „odpouštím vše, co se mezi námi stalo“.

Nejlepší magická obrana

Po letech experimentování na tělo s magickou obranou a ochranou mohu říct jediné: největší a jediná skutečná magická ochrana je, když vůči tomu člověku necítíte nic, a nevytváříte tím žádný otvor ve své celistvosti.

Dobrá zpráva je, že k tomu, abyste zacelili svoji celistvost, tu osobu vůbec nepotřebujete.

Pokud jste narazili ve svém seznamu na osobu, vůči niž máte mnoho nevyřčeného a neustále s ní vedete vnitřní monology, můžete si ji pozvat ke stolu, postavit mezi vás svíčku – osobu můžete např. reprezentovat nějakým předmětem, který vám ji připomíná – a hovořit na ni tak dlouho, dokud ve vás nějaké emoce budou.

Zemřelým je možné napsat dopis. Ten je ideální přečíst u nich na hrobě, a tam také spálit. Existuje celá řada technik, jak uzavřít minulost. Můžete si chtít zkusit osvědčený rituál pohřbení minulosti s rakví nebo zažehnávání negativních vlivů se svíčkou. Může vám přijít vhod také očistná koupel v soli.

Vaše emoce se budou proměňovat po určité škále a blížit se postupně ke smíření nebo lhostejnosti, do stavu, kdy budete schopni odpustit.

P.S. – Rituální pomůcky na výše zmínění rituály seženete u nás, pokud budete cítit, že potřebujete větší pomoc, jste zváni na víkendové odeklínání, konstelace nebo se vám budeme věnovat individuálně.

Zlomte moc kleteb nad sebou

Svěřte se do moci osvědčených technik vymítání, lámání kleteb a uřknutí a porazte jednou pro vždy démony svojí minulosti na semináři Odeklínání.

Mohou vás také zajímat služby v oblasti obranných a ochranných magických rituálů.

4 Komentáře
  1. dana kateřina

    Já zdravím, hezký den. Narazila jsem na téma,, vnitřního monologu”, a nejsem sama, Je možné , že by dotyčná (třeba matka),nahraditelná předmětem, něco akceptovala? Ptám se proto , že matka zapírá,že to ona nikdy. Další osoby taky má je asi každý, nejsou ochotné , aby jim bylo odpuštěno. Zeptám se, není lepší incident pokud to jde řešit ihned jak se stane? A přímo slovně. S těmi mrtvými , taky bych jednomu něco řekla, ale předešel mě ve snu a odpustili jsme si.

    Odpovědět
    • Anima Noira

      Osoby ve vizích, konstelacích aj. se projevují jako skutečné, nelze je přimět k něčemu, co je jim zcela proti vůli. Někdy jsou otevřené, někdy ne. Sami za sebe se ale můžeme rozhodnout vždycky, jak s tím naložíme.

  2. ODPUŠTĚNÍ

    Odpuštění je tou opravdu nejtěžší věcí v lidském životě. A toho druhého, kterému odpouštíte k tomu absolutně nepotřebujete. Jde jen o vás. Můžete odpustit rozumově, že si to zdůvodníte, proč to děláte. Ale to není skutečné odpuštění a při první příležitosti vám to pět vyskočí. Nehledě na to, že energeticky to ve vás bude dále dělat to, co to dělalo. Odpuštění, pravé odpuštění je skrze duši. Proto je to tak těžké. Skrze duši se díváme na ten okamžik, jsme zpět. Duše nám to ukáže tak, jak se to stalo, bez příkras rozumu, bez vyhodnocování rozumu a bez emocí. Pokud je to skrze duši, my v té vzpomínce cítíme naprostý klid. A v tomto naprostém klidu odpouštíme. Pokud jsou tam jakékoliv emoce a pocity, úřaduje náš rozum a nepustí nás k duši a nedovolí nám doopravdy odpustit. Pokud odpustíme skrze duši a chceme se opět podívat na tu vzpomínku, zjistíme, že tam není. Je pryč. Vzpomínka a emoce s ní spojené byla skrze duši přeměněna na lásku a náš rozum už se nemá čeho chytit, nemá na čem stavět, nemá nás čím vydírat. To je odpuštění, opravdové odpuštění. A proto je tak těžké, protože náš rozum nám v tom bude sám bránit, pustit nás k duši, nad kterou on nemá kontrolu.

    Odpovědět
  3. Míša Štěpánka

    Jakékoliv odpuštění druhým v podstatě není nic jiného, než odpuštění sobě samým, že jsme si jejich chování nechali líbit, nebo že jsme ani neměli jinou možnost, než jim to dovolit. Uvědomit si, že to, že se k nám chovali “špatně”, nevypovídá nic o nás, ale hodně o nich. Dokud tento fakt bez výčitek sobě samým nezpracujeme, dokud nepřipustíme, že jsme v té konkrétní situaci byli vlastně “bezmocní”, dokud vše nepřijmeme, nemáme možnost transformovat to odpuštěním. Odpuštění znamená připuštění si vlastní zranitelnosti. Když sami sobě odpustíme svoji zranitelnost a to, že jsme se nechali zranit, už nemusíme nikomu jinému nic odpouštět. Upřímně požádat o odpuštění naopak znamená, že dokážeme nahlídnout, že jsme záměrně (ať vědomě či nevědomě) “využili” bezmocnost a zranitelnost toho druhého. Abychom mohli o odpuštění požádat, musíme nejprve odpustit sami sobě to, čím jsme se vůči druhému provinili. Přijmout plnou zodpovědnost za své jednání. Když to dokážeme, když si uvědomíme, že potřebujeme odpuštění, znamená to že jsme skutečně pochopili, že jsme se provinili a čím. Teprve v tu chvíli dokážeme o skutečné odpuštění požádat. Teprve v tu chvíli totiž dokážeme upřímně přijmout i fakt, že odpuštění od toho druhého nemusí přijít. A přesto je důležité ten krok udělat. I když naše žádost nebude přijata, dává tomu druhému možnost kdykoliv v budoucnu se k ní vrátit a odpustit. Sobě, že podlehl vlastní zranitelnosti, a tím i nám.

    Odpovědět

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Skupina on-line

Konzultace

Spirituální konzultace s Noirou telefonicky on-line

Konstelace

Konstelace ve skupine Praha