Orákulum 2020

Proroctví pro čtenáře Anima Noira

Někdy přibližně kolem června s dojezdem v červenci tohoto roku spoustu lidí ve svém životě pocítí určitý vzestupný proud, ucítí velkou příležitost, určitou novou věc. Pro mnoho se bude týkat kariéry, ale také  vztahů. Tento vzestupný proud bude spojený s odkládáním masek. Bude spojený s úlevou, že můžete konečně být sami sebou.

Druhá část orákula se týká spravedlnosti a pravdy. Je to prorok, mudrc, starší zkušený člověk, který se dívá skrze váhy oknem do vesmíru. Je to symbol vaší životní moudrosti, potažmo vaší karmy, toho co hluboko uvnitř víte, moudrosti z vašich minulých životů. Pro mnoho lidí se mezi 8. a 10 měsícem objeví nějaká možnost karmického narovnání, úplného uložení něčeho k ledu, usmíření, pochopení, přijetí. Ve středověkém tarotu odpovídá tento výjev. Poslednímu soudu. Karmické vysvobození nebo narovnání nás čeká v měsících srpnu až říjnu.

Od března, pro někoho již od února do května svěžest, nový růst, prosperita. Nepřijde pro všechny, kteří budou číst toto orákulum, ale pro část z nich ano. 

Pro velkou část lidí, kteří toto budou číst, přijde koncem roku během října až prosince velká ztráta. Smrt, rozloučení, dokonce se může stát, že jim někdo zemře.

Celkem vzato tedy rok přináší v jarním období příležitosti k prosperitě a novému růstu, a v létě a na podzim k osobnímu rozvoji a osvobození. Dramatické události v poslední čtvrtině roku budou nejspíše následkem těchto dějů a toho, jak jsme se k nim postavili. Je velmi pravděpoodbné, že tento rok o někoho blízkého přijdete.

Odpovědi na tyto otázky mi nebyla zpočátku zřejmá. Po několika měsících jsem pochopila, že moje úloha duchovního věštce a poradce má skutečně smysl, především proto, že současná společnost žádný obdobný institut nemá. Není, kdo by mne nahradil, kromě jiných „šarlatánů“, často pochybných kvalit. Nejblíže tomu, co dělám, by byl stav lidového kněze-šamana. Jenže kde jej v roce 2019 vzít? Nikde. O úlohu toho, kdo lidem říká, co mají dělat, soupeří reklama, média, televize, politická hnutí a zbytky náboženství spolu s nejnovějšími módními terapiemi.

Co vlastně řeší s lidmi moderní věštkyně?

Od doby, kdy jsem napsala (2016) článek Co vlastně dělá taková čarodějnice? jsem si často kladla tuto otázku znova. Co já vlastně ve skutečnosti dělám? A takto jsem si na ni odpověděla:

50 % mých případů tvoří krize středního věku a jiné přechodové krize. Nejčastěji se objevují lidé kolem čtyřicítky, v menší míře zasahuji do osudů mladších lidí kolem 20. a 30. roku života a poté se setkávám s lidmi v okamžiku, kdy odcházejí do důchodu. Výskyt těchto krizí je přirozený, vyrovnat se s nimi musí každý. Patří k řádu života. Odpovědi na ně by mělo dávat právě náboženství se svými rituály, které usnadňují přechod, jenže my už žádné náboženství nemáme. Takže dvakrát týdně odpovídám někomu na otázku, proč je mu 42 a nebaví ho práce, a vysvětluji mu, že je to normální. Že lidé uvěřili tomu, že je práce v kanceláři má naplňovat hlubším smyslem, je veskrze smutné.

20 % mých klientů přivádí osamělost a seznamování. Většina z nich jsou ženy, občas potkávám i muže. Osamělost je obrovský problém, a jelikož zanikl institut vesnického dohazovače a se seznamkami si většina lidí neumí poradit, velmi často se ve své praxi setkávám se ženami, které jsou samy, přirozeně jim to vadí, ale neví, co přesně s tím mohou dělat. Občas mne vyděsí situace, kdy nějaká žena deset let žije na samotě v horách se šesti kočkami, přijde a stěžuje si na deprese. Opravdu jsme ztratili znalost běžného života a schopnost předávání si mezigenerační moudrosti? Lidé nevěří svým pocitům a mají potřebu ptát se experta i na otázky, které jsou přitom zcela běžné.

20 % lidí přivádí otázky konce vztahů. Rozvody a rozchody jsou časté téma, v několika obměnách. Někteří klienti jsou si jistí, že svoje vztahy chtějí zachránit, jiní váhají a část je o konci zcela rozhodnutá. Jedná se o vážné životní rozhodnutí, takže je naprosto logické, že se o tom s někým chtějí poradit.

Pouze 10 % lidí přivádí otázky čistě duchovní povahy. Týkají se buď prokletí nebo paranormálních zážitků a schopností, se kterými se člověk těžko vyrovnává. Člověk se otázkou, zda je prokletý, obvykle zabývá, když vyčerpal všechna běžná řešení. Většina těchto podezření se nicméně nepotvrdí.

Jaké alternativy zvažují lidé, kteří se obracejí na věštkyni?

Ušklebuje-li se někdo nad profesí moderní věštkyně, měl by se v prvé řadě zamyslet nad tím, jaké mají současní lidé alternativy. A nemyslím tím, řekněme, dát se na drogy.

Psycholog. Většina lidí, nutno říci vcelku důvodně, v tuto profesi důvěru nemá. Psychologů a terapeutů, kteří mají skutečný talent, charisma a výsledky, je málo. Jejich specializace obvykle není tak široká, aby pokryla všechny myslitelné situace, se kterými se lidé na obracejí na mne, a psycholog nemůže sama sebe prezentovat jako „expert na život“. Tím by se dostal do role duchovního učitele či vůdce, někoho, kdo zprostředkuje názor vyšších sil. To je role věštkyně. Věštkyně je sice psycholožka, ale její role je ukotvená v odlišných očekáváních, což jí umožňuje efektivně pracovat s vírou klienta. A víra je skutečně mocná. Jenže psycholog se principiálně nezabývá otázkami duchovní povahy, otázkami smyslu, a často se nesnaží svému klientovi poradit, co má dělat, což je ovšem přesně to, za čím lidé přicházejí. Konzultační služby všeho druhu jsou dnes čím dál víc žádané, a není divu: společnost se rozpadá v základních strukturách. Člověk v běžných situacích neví, co má dělat, a neví ani, kde by se to měl dozvědět. Snad na letáčku u praktického lékaře?

Právník je strašně drahý, soudy jsou dlouhé a výsledky nejisté. Systém pro vás nic neudělá, a obracet byste se na něj měli až v situaci, kdy není jiná možnost. Navíc i právník, jak mi kdysi jeden prozradil, může být efektivní hlavně v situaci, kdy dokáže správně psychologicky zpracovat klienta.

Policajty nemá smysl kontaktovat, pokud jste se sami umazali (přirozeně) nebo pokud se jedná o záležitost v rodině. A záležitosti v rodině lidi nechtějí nikde rozmazávat. Divili byste se, kolik už jsem slyšela pokusů o vraždu. Týrání dětí, incest a znásilnění ani neuvažuji, těch se nahlásí naprostá menšina. Spoustu zločinů zůstává  ve tmě jen proto, že svoje blízké příbuzné člověk neudá. U případů jako domácí násilí, vydírání, stalking a nebo zločiny z vášně,  vám stejně často nepomohou. Je to na vás, jak se situace zhostíte.

Doktor na vás nemá čas, stejně neví, co vám je, většinou ho to ani nezajímá. Má dost práce s tím, aby vykázal pojišťovně hlášení na předpisovém papíře. Nejlepší, co může moderní člověk od zdravotnictví očekávat, je, že ho neotráví a nezabijou. Vyléčit se musí sám. Zde přichází na řadu rozsáhlá nabídka alternativních přístupů, léčitelů, podpůrných terapií a svépomoci, kam většinou ale má práce nezasahuje. Málokdo mne totiž vyhledává čistě skrze zdravotní potíže, s takovou stížností většinou míří jinam. Setkávám se však s případy, jejichž příčiny jsou nevysvětlitelné nebo zjevně psychosomatické.

Nejzřejmější alternativou by tedy byli paranormální vyšetřovatelé, jasnovidci a jim podobní. Problém je, že klienti se těchto typů bojí. Nevěří jim, chtěli by si s někým promluvit o duchovních věcech, ale „rozumně“. Nikdo se nechce stát obětí bláznivého čaroděje nebo sekty. I moderní člověk si uvědomuje, že zacházet s duchovními silami je nebezpečné.

Role moderní čarodějnice

A tady někde, na tomto rozcestí, je moje úloha. Role, která je nenahraditelná, nejspíš i v rámci nabídky služeb různých šarlatánů, která je skutečně bohatá a širší ze dne na den. Jenže svojí šířkou opět zavádí lidi do dilemat, komu z nich vlastně mohou věřit. V tomto ohledu je doba nemilosrdná. Otázek se na nás snáší mnoho, a míst, kde můžeme hledat odpovědi, je čím dál víc, ale současně žádná autorita už ve společnosti není všeobecně vážená. Možná, že v tom spočívá část kouzla věštecké profese: profese, která tu byla, na rozdíl od všech ostatních, s člověkem tisíce let.

Co je Tarot a odkud se vzal?

Tarot je sadou věšteckých karet, jejíž historický původ je neznámý. Často se datuje do starého Egypta, do Atlantidy nebo do Číny. Souvislost může mít také s hebrejskou abecedou a tajným kabalistickým učením. O jeho původu existuje množství legend. Co je jediné jisté je, že nejstarší dochované tarotové karty patřily italským šlechtickým rodinám z doby renesance.

Na přelomu 19. a 20. století zaznamenal Tarot nové oživení v okultních kruzích a postupně se dostal mezi širokou veřejnost. Dnes existuje množství různých designů tarotových karet, které můžete koupit v každém knihkupectví.

Tarot je sadou 78 karet, která se v něčem podobá známým hracím kartám: obsahuje 4 barvy nebo řady karet, číslovaných od esa (jednička) do deseti, dále 4 druhy karet s figurou, tzv. dvorních karet (královna, král, rytíř a páže) a 22 trumfů, které mají každý vlastní název (Blázen, Smrt, Hvězda a jiné). Trumfy se se nazývají velká arkána, což znamená latinsky doslova “velká tajemství” nebo velká zasvěcení či mystéria. Ostatní karty se nazývají malá arkána, a představují nižší zasvěcení. Čtyři barvy malých arkán se obvykle nazývají hole, meče, poháry a mince.

Jde tedy sadu vcelku složitou, s větším počtem karet. Tarot obsahuje vedle číslovaných karet a dvorních karet navíc ještě sadu karet trumfových. Tím se zásadně liší od mariášových karet. Má s nimi také řadu souvislostí, protože všechny karetní hry se vyvinuly ze stejného základu. Dodnes existuje italská karetní hra s podobným názvem – tarok (tarocchi) – ovšem karty jako Mág, Velekněžka nebo Luna byste v ní hledali marně…

K čemu je dobrý Tarot?

Tarot je především neocenitelnou pomůckou, která umožňuje rozvíjet naši tvořivost a řešit problémy. Výklad z Tarotu by vám měl poskytnout radu nebo předpovědět pravděpodobný vývoj událostí. Oba aspekty věštění spolu souvisí. Pomocí karet můžeme prozkoumat, která volba nám přinese větší prospěch, nebo i jak se můžeme neblahým následkům vyhnout. Ano, oproti běžným představám lidí není předpověď něčím, co musí člověk přijmout a smířit se s ní. Na budoucnost se především vykládá proto, abychom se negativních následků včas vyvarovali! Dobrá věštkyně bude s vámi vždycky hledat způsob, jak zvýšit vaši šanci na úspěch, ale na druhé straně se také nebude ostýchat vás varovat před tím, že se řítíte do zkázy.

Obrátit se na věštbu je vždy významný rituál a neměli bychom k němu přistupovat příliš lehkovážně. Při věštění zkoumáváme svou budoucnost a možné cesty, dalo by se říci, že už tím svoji budoucnost člověk ovlivňuje. Nikdo přesně neví, jaký je vztah mezi proroctvím a mezi svobodnou vůlí. Jisté je, že můžeme ovlivnit svoje budoucí jednání.

Jak začít z tarotových karet vykládat

Tarotový rozklad je konkrétní způsob, jakým lze karty vložit na stůl – tedy do nějakého tvaru a počtu, například si můžeme představit řadu nebo kolečko, čtverec, kříž. Jednotlivé pozice v rozkladu mají vždy svůj význam. Představují například určitý měsíc v roce, osobu nebo věc, na kterou se ptáme, případně nějakou část tazatelova života. S touto technikou vykládání se setkáme i u jiných typů karet, vykládá se tak zvaně “do různých domů”. Věštkyně pak čte, co je vám souzeno v domě bohatství, v domě lásky a podobně. Existuje mnoho různých druhů rozkladů, a stále vznikají nové.

Jaký rozklad si zvolíme se většinou odvíjí od vaší otázky. Existují například rozklady specificky zaměřené na nalezení pravého povolání nebo na rozbor milostného vztahu. Obecně platí, že čím méně karet rozklad čítá, tím méně času se nad ním stráví a tím snazší je pro začátečníka jej vyložit. V některých školách věštění se balíček postupně vykládá na stůl celý. Pro začátečníka je nejlepší vyložit na jednu otázku jednu kartu a nevykládat další, dokud jí plně neporozumí.

Po pravdě řečeno, množství možných variací, kterými se dá přistoupit k výkladu tarotových karet často lidem způsobují paralýzu – zejména rozhodnou-li se zapojit ještě extra vykládání obrácených karet (karet vytažených hlavou dolů). Při počítání těchto karet máme najednou 156 možných významů karet, jako by už 78 karet nebylo dost, a ještě počítáme se specifickými pozicemi karet v rozkladech! Na svém semináři Tarot: Věštění z karet se často setkávám s lidmi, kteří mají doma nebo dostali několik balíčků, a přesto si na samostatný výklad netroufnou. A já se jim, po pravdě řečeno, vlastně vůbec nedivím. Sama dnes pro rychlé výklady sahám po balíčku obyčejných hracích karet.

Než začnete vykládat

Je nanejvýš vhodné očistit sama sebe nějakou formou meditace, vykuřováním nebo třeba svěcenou vodou. Velmi populární je také zvyklost mít při výkladu zapálenou svíci. Všeobecně jakékoliv zvyklosti, které vám pomáhají zklidnit mysl a uvolnit tělo, by se měly stát pravidelnou součástí výkladu. Je vhodné vyslovit modlitbu ke svým patronům, pro ochranu a jasnost výkladu, aby se do něj nedostaly cizorodé vlivy. Modlitba nám také pomáhá uvědomit si, že se nyní stáváme kanálem božské prozřetelnosti. Mnoha lidem pomáhá držet během tahání karet v druhé ruce krystal. Další vykládají vždy se zapálenou bílou svící, a používají plamen i pro očištění karet – opatrně, prosím…

Světové strany a jejich energie hrají při každém magickém počínání nezanedbatelnou roli. Magnetické proudy Země probíhají od Severu k Jihu a nazpět. Esoterickým „trůnem“ je tedy vždy směr na Sever. Pokud to okolnosti umožňují, je nejlepší, když vykladač sedí na Severu a klient na Jihu. Pokud si vykládáte sami, je nejharmoničtější orientace čelem k východu, k místu kde vychází slunce.

Míchání karet

Neexistuje žádná nejlepší cesta, jak míchat karty – každý si vlivem času nakonec najde tu svou. Karty můžete rozkládat do vějíře, snímat je na hromádky, brát jednoduše sérii karet svrchu nebo jinak. K míchání karet lze přistoupit jako k monotónní činnosti, která nám pomáhá dostat se do věšteckého tranzu. Z praktických důvodů můžete chtít zvážit, zda používat velké balíčky, protože v malých rukou se dost obtížně míchají a často padají na zem. Jejich nesporná slabost je také to, že se vám jich nevejde příliš mnoho na stůl…

Když jsme u stolu, je výrazem úcty k obřadu vykládání z karet, že budeme používat speciální ubrus (šátek, roušku) nebo alespoň necháme stůl důkladně otřít. Skutečně nic nezničí vaše karty rychleji než různé pochybné skvrny a zbytky na stolu.

Karta, která vypadne při míchání, často obsahuje důležitou informaci!

Po skončení výkladu

Nakonec je dobré formálně ukončit výklad a poděkovat přítomným silám za jejich radu a moudrost. To můžete udělat i v duchu.

Mezi nejvíce české metody věštění patří “ďáblovy obrázky”, sada 32 hracích karet, jak je známe od vídeňské firmy Piatnik. S mariáškami vykládaly některé nejproslulejší místní věštkyně dvacátého století jako paní Kludská. V posledních dekádách jejich obliba poněkud ustoupila rozmachu tarotových karet – zcela nezaslouženě!

Původ mariášových karet

Karetní hry přinesli do Evropy křižáci, kteří se vraceli z výprav do Svaté země, kde je zřejmě pochytili od Arabů. Tyto, tak zvané “mamelucké hry” se rozšířily nejprve v Itálii. Nejstarší doklad o hře v karty se objevuje v Itálii ve 14. století, odkud pochází i tato nejstarší dochovaná karta – dnes bychom ho nazvali mincovým pážetem nebo kulovým spodkem. V obou případech karta přináší štěstí na peníze a drobnou částku naším směrem v brzké době.

Ve středověké Evropě se karty staly okamžitým “hitem”. Jak vyprávějí kroniky, mezi obyčejnými lidmi, ale i mezi šlechtou, se karty staly brzy natolik populární, že se v řadě měst objevují vyhlášky, které je zakazují pod hrozbou přísných trestů. Později dává karetní hry do klatby i samotná katolická církev.

V českých zemích dosáhly karty pravého rozmachu v době po husitské revoluci, kdy se lidé střízlivějící z náboženských válek začínali navracet zpět ke světským zábavám. Na konci 15. století jsou tak hazardní hry jako karty a kostky rozšířeny ve všech krčmách. Můžeme spekulovat o tom, zda se karty už tehdy používaly i věšteckým hrám a k losování, při kterém se hádal osud. Vysvětlovalo by to, proč se kněží se proti kartám tak ostře stavěli, a to jak katoličtí tak i utrakvističtí. V té době se hrály zpravidla jednoduché hry, jako flus, což byla obdoba dnešního oka, či kvarteto, zvané strašák.

Námi pojednávané mariášové karty, tzv. mariášky, vycházejí z německých karetních systémů. Nejznámější mariášky namaloval v roce 1837 maďarský malíř József Schneider a poprvé je vydala vídeňská firma Ferdinanda Piatnika v roce 1848.

Balíček má 32 karet ve čtyřech karetních řadách, kterým se často říká „barvy“. Čtyři číslované nižší karty mají hodnoty sedm, osm, devět a deset. Na ně navazují karty dvorní, spodek, svršek neboli dáma a král. Nejvyšší hodnotou je eso, které si svoji význačnou roli zachovává, i pokud jde o věštění.

Mluvíme-li o věštění za mariášových karet, rozumí se, že karty by měli být určeny jen k výkladu a nikdy už ne ke hrám!

Mezi další tradovaná tabu, se kterými se často setkáte, patří stará kartářská rada

Nedopusťte aby s vašimi kartami vykládal někdo jiný!

Důvod je jednoduchý. Spojení každého věštce s jeho balíčkem je silně osobní. Jiný věštec nemusí mít energii, která je pro vás „negativní“. Stačí, že je jiná. Po mnoha zkušenostech, kdy mi někdo vrátil karty jen po krátkém výkladu musím konstatovat, že na této tradici je něco pravdy.

Jak vidno, mariášky jsou součástí našeho dědictví už nejméně sto padesát let. I takto staré karty jsem už viděla v rukou českých kartářek, které je zdědily od svojí tetky nebo báby. Stejně jako samotné karty se i umění výkladu často dědí. Moje učitelka Katarina Jančová z Ostravy o tom říká: „Babička byla vědma. Její matka taky. Moji mámu tohle nadání přeskočilo, a tak ho mám já!“ Výklad z mariášek se dá naučit, ale nepatří mezi systémy, které jsou úplně nejjednodušší. Vykladač totiž musí brát v potaz barvu, postavení a kombinace jednotlivých karet, jejichž významy je nutné si zapamatovat. Bez toho ve výkladu daleko nedojde.

Základní věštecký význam barev

Červené jsou převážně příznivé, žaludy jsou převážně nepříznivé. Kule a zelené jsou jak příznivými tak i nepříznivými podle toho o jakou kartu jde. 

Vykládání z mariáše stojí řekla bych neprávem stranou pozornosti moderních duchovědců, kteří propadli zcela kouzlu esoterického Tarotu, což je větší balíček (78 karet) s množstvím okultních a zasvěcených tajných významů a symbolů. Oproti němu se věštění z cikánských nebo hracích karet může jevit jako méně prodchnuté duchem a více zaujaté každodenními problémy lidského života. Málokdo by si například troufl číst Tarot a vyložit z něj klientovi budoucnost jako „vězení“. Mariášové karty však takový rozsudek znají – stačí k němu kombinace žaludského esa a krále.

Klíčem k výkladu z mariášek jsou totiž karetní kombinace. Ty se dají odvodit, ale začátečník nemá jinou šanci, než snažit se si je zapamatovat. Oproti moderním tarotovým sadám, které bývají plně obrázkové, mají mariášky jednu obrovskou nevýhodu, a tou je úvodní lovení významů v příručkách. Pokud nejste dostatečně obeznámeni s jejich významy, budete mít při výkladu tak trochu smůlu –  z jednotlivých obrázků toho bohužel mnoho nevyčtete. Sedm kulí nebo osm kulí? Pokud na kartě nevidíte nic jiného, pak těžko říct!

Významy mariášových karet se tradují z generace kartářek na další generaci. Já jsem měla možnost naučit se je z několika zdrojů a vyvinula jsem si také vlastní metodu během let. Ráda vás svoje významy 32 karet naučím na semináři věštění z mariášových karet. 

Pod slovy hádání osudu nebo věštění si většina z nás představí kartářku, jak vykládá z tarotových karet. Ty se však v českých zemích rozšířily pořádně až v 90. letech 20. století! Z čeho naše tety a báby věštily? Vykládalo se z obyčejných hracích karet. Ty se u nás rozšířily s vynálezem knihtisku po husitských válkách, kdy se lid začal vracet ke světským zábavám. Později v 19. století k nim přibily speciální obrázkové karty na věštění. Pravdou je, že se věštilo doslova ze všeho, co dům dal: ze svíček, z knih, z vrhání fazolí, z chování domácích zvířat. Chcete-li si to vyzkoušet v praxi, jak hádali osud naši předkové, přijďte na seminář. Jak se tedy věštilo za starých časů?

Věštění z bible a knihy moudrosti

Než se rozšířila karetní orákula, byly tradičním zdrojem božské rady tak zvané knihy moudrosti, chcete-li svatá písma. Některé z těchto knih, jako čínský I-Ťing (Kniha proměn) se používají dodnes, a můžete si je přečíst. Knihy proměn obsahuje 64 výroků věšteb, ke kterým se tazatel dostává náhodným vržením mincí. Člověk na celém světě tíhl k tomu hledat moudrost v knihách, zejména v posvátných textech. Věštilo se z náhodně vybraných biblických veršů, v antické době z veršů Vergiliových a Homérových.

Poprvé jsem se touto metodu setkala kupodivu na katolické škole. Učitelé často rozprávěli o svých duchovních prožitcích a některá vyprávění byla velmi zajímavá. Překvapila mne jedna z učitelek, která popsala způsob, jak věští z bible: chce-li vědět odpověď na otázku nebo žádat božské vedení do svého života, položí bibli na srdce a modlí se k bohu, aby jí přinesl moudrost. Pak otevře knihu na nahodilé straně a po slepu prstem vyhledá náhodný verš.

Knihy jako by měly svůj vlastní život a často hovoří k člověku samy od sebe. Historie pamatuje množství příhod, kdy někdo vyčetl klíčové poselství z knihy, která na něj vypadla z regálu v knihovně. Slyšela jsem mnoho příběhů, kdy člověk uslyšel vnitřní hlas, který ho nabádal, kam má jít a po které knize sáhnout. Jeden takový zážitek vypráví autor známých konspiračních teorií David Icke, původem fotbalista. Intuice ho vedla k tomu, aby u novinového stánku sáhnul po knize místní vědmy, která mu později odhalila jeho poslání a osud. Chcete-li vyzkoušet věštění z knihy nezávaznou formou, podívejte se po mé knize TAROT: Hra osudu.

Pozorování zvířat

Jednou z pohanských metod hádání osudu bylo pozorování zvířat – speciálních, která byla chovaná k posvátným účelům, ale i těch obyčejných, domácích. Jedním z takových zvířat, spojovaných s čarodějnictvím a magií, byla kočka. I v našich podmínkách můžete narazit na pověru, podle které kočka donesená ke krbu předpovídá počasí: pokud se otočí ocasem k ohni, přijde změna počasí k horšímu, můžete očekávat déšť nebo mráz. Pokud se stočí na zem a dotýká se čumákem země, věští, že špatné počasí opadává. Vzhledem k tomu, že o psychických zkušenostech majitelů koček byly napsány celé knihy, nejspíš na tom něco bude. Sama jsem potkala několik lidí, kteří mi osobně tvrdili, že psychickým dovednostem je naučila jejich kočka.

Zírání do vody a do zrcadel

Proslulému věštění z křišťálové koule předcházelo zírání, často v noci, na hladinu vody. To se u nás provozuje dodnes – jeden čaroděj z našich hor mi vykládal o tom, jak jezdí každý rok na nový rok hledět do temných vod nejmenovaného jezera. Během let viděl řadu událostí, které český národ postihly. O věštění zíráním do vody čteme Erbenově básni Štědrý večer. Její obsah souvisí s vánočními magickými zvyky. Věštění zde má temný nádech – jedna z hrdinek balady, která zřela ve vodě svůj osud, umírá. Autorův závěr je fatalistický:

Však lépe v mylné naději sníti,
před sebou čirou temnotu,
nežli budoucnost odhaliti,
strašlivou poznati jistotu!“

Nebylo divu, že jsem s poselstvím balady nebyla ve shodě, když jsme ji dramatizovali na vánoční vystoupení na katolické církevní škole – Erben byl nepochybně velký znalec lidových zvyků, ale jeho odsouzení věštění a magie je z Kytice zjevné.

Magie zde přináší zkázu a smrt – člověku nepřísluší dotazovat se na svůj osud, nebo se jej snažit zvrátit.

V poznámce k baladě píše toto:

Nižádného dne do roka neprovozují se u Slovanů tak obecné věštby, jako právě na štědrý večer. Hospodář, hospodyně, mládenec i panna, každý jich hledí se věštbami dozvěděti, co mu příštího roku nastává. Způsobové takového věštění jsou velmi rozliční, ano téměř ani všickni vyčísti se nedají. Jeden z nich, u nás velmi obyčejný, kterým děvčata zvěděti chtějí, kdo jim za muže souzen jest, tuto se popisuje.

 

Hospodáři daruje se na štědrý večer štědrovka neb houska, kterážto znamená přání, aby hospodář příštího roku měl všeho hojnost a zvláště aby se jemu na poli zdařilo obilí. Co od večeře zbude, dává se kravám, aby hojně dojily. Kohoutovi dá hospodyně proužek česneku, aby byl bujný, a slepicím hodí hrst hrachu, aby snesly mnoho vajec. Rybí kosti, ježto zůstanou od večeře, zakopají se pod ovocné stromy, aby příštího roku byly úrodné. A poněvadž toho dne až do večeře zachovává se tuhý půst, slibuje se dětem, které se postí, že v noci uhlédají zlatoušky neb zlatá prasátka.

 

Staročeské slovo věda srovnává se s ruským věďma i věduňa a s polským vidma, a znamená věštici neb čarodějnici, pocházejíc od slova viděti a tudíž věděti. U Srbů zachovala se památka slova toho ve slovu vědogonja, t. kdo vědy honí; jinak říkají nyní Srbové vůbec věštica. Ve staroslovanském přichází slovo vědec, t. kdo něco ví nebo zná, v naší nové češtině znalec; což v rodu ženském opět ke slovu věda přivádí.

Hádání z přírodních jevů

S pozorováním přírody jsem se potkala u současných druidů. Zakladatel řádu, ve kterém jsem se učila, napsal ve svých poznámkách o rituálu:

“Druidové by měli vždy bedlivě vnímat okolí přírody, ve které se jejich rituál odehrává. Různé zvuky a změny počasí mohou být znameními, že oběť byla bohy přijatá… pokud při pronášení požehnání spadne arcidruidovi na hlavu mrtvá ryba, možná je to znamení, že by měl odstoupit.”

Zábavná anekdota na mě působila výstředně až do té doby, než jsem se dozvěděla, že na některých místech na zemi opravdu z nebe padají mrtvé ryby (!) a jiní živočichové, které bouře vysála z moře a pak je pustila na pevnině.

S věštěním z přírodních jevů se intimně seznámí každý, kdo se pustí do vyšetřování paranormálních jevů. Na místech, stižených kletbou, jsem viděla opravdu divné věci – mouchy, létající v kruhu ve spirále nad lůžkem postižené osoby, nepochopitelná zamoření domu hlemýždi a pavouky… pozorování přírodních jevů jsou důležitá, řeknou vám totiž víc, než cizí názory a knihy.

Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem vystoupila z auta v jisté jihočeské vesnici, která měla být podle údajné mapy “energetickým bodem léčení”. Nevím, z jakých zdrojů autor čerpal, protože poté, co jsme dorazila, veškeré ptactvo utichlo a stáhlo se nebe. Vystoupila jsem z auta do úplného bezvětří a ticha, ve kterém nás obklopila levotočivá spirála sněhových vloček, jako nepřehlédnutelné znamení přítomnosti něčeho, co bych rozhodně neoznačila jako “léčivá energie”. Moderním proutkařům by neškodilo, kdyby do svých spekulativních bádání zařadili i pozorování energií, která jsou zjevná: v rozbořené vesnici nestálo nic jiného, než hotel, který pro svoji polohu a ceny silně sváděl k domněnce, že se jedná o pračku na peníze. Vybavená toutéž mapou jsem se rozhodla navštívit ještě několik míst v okolí, o kterých autoři zjistili zaručené informace, že se jednalo o centrum kanibalistického krvavého kultu, kde byli ve velkém obětováni lidé. Přijela jsem na malebnou horu, které dominoval barokní poutní kostel. Na rozdíl od rozbořeniny s podivným podnikem, zde lidé žili a v oknech jsem viděla svítit vánoční světla, mezi nimi měli rozvěšené různé ochranné symboly. Poutní místo bylo pár set let velmi populární. Nedokáži si dost dobře přestavit, proč by se naši předkové shlukovali kolem místa nabitého tak zápornou energií. Přečetla jsem všechny průvodce, ale o předkřesťanském kultu v nich nebylo ani stopy. Tato lokalita nebyla pro svou vyšší polohu dlouho osídlená. S určitým zklamáním jsem tedy usoudila, že kdokoliv “mapu energetických míst Čech a Moravy” udělal, zjevně nevěděl, co dělá. Historku vyprávím proto, že bych ráda sdělila, že není všechno zlato, co se třpytí. Informace, které si někdo “stáhne shůry” nemusí být vůbec pravdivá, zejména, když odporují všemu, co o daném místě víme, a co vidíme běžnýma očima…

Metání fazolí, oblázků a klacíků

Metání fazolí je metodou, která je živá na Balkáně a dostala se tam snad až od mongolských nájezdníků. Fazole se vrhaly do nakresleného čtverce 3×3 pole, které představovaly různé oblasti lidského života. Zejména vždy věštkyně pojednala hlavu, srdce, nohy a ruce, například takto:

“Tvé ruce budou plné (znamená: budeš mít dostatek), srdce si bude zpívat, ale mysl je churavá, jednu honu máš ze dveří (znamená: čekají tě cesty).

U nás jsem se s touto metodou nesetkala, ačkoliv bylo možné nedávno zakoupit sady, kde se vrhaly drahé kameny. Věštění z oblázků si mohou pamatovat diváci mysteriozních filmů Davida Lynche série Twin Peaks, kde hlavní hrdina – svérázný vyšetřovatel – si dopomáhá v obtížných místech věštěním, a to právě tak že rozhazuje oblázky.

Vrhání kostí, oblázků a kostek

Věštění z barevných oblázků má blízko k vrhání kostek, které se původně skutečně vyráběly ze zvířecích kostí. (Existuje i věštba vrháním kostí, kterou šamané pokládají za obzvlášť posvátnou. Souvisí s kultem předků a zvířecích totemů a ve starších dobách se tyto kosti nepochybně získávaly rituálním způsobem. Na rozdíl od každého jiného orákula, které dnes můžete běžně koupit, kosti si věštec skutečně musí opatřit sám, jednu po druhé, na vlastní pěst a seznámit se s jejich duchy.) Vrhání kostek je metodou arabskou, odkud pochází knihy, které jsou dnes u nás přeložené. Praktikovalo se však už několik set let před naším letopočtem v Řecku, svoji variantu této metody znají i buddhisté. U nás je populární spíše losování a metání run. Kostky bývaly popsány čísly nebo písmeny. Runové kameny jsou popsány písmeny staré severské abecedy.
Setkáme se také s věštěním z domina, které je populární ve střední a jižní Americe. Existuje množství variant tohoto orákula. Principem je losování nahodilých destiček respektive házení kostek a zapisování nahodilých čísel. Každý číselná kombinace má svůj význam, který je buď obecný nebo se hledá v tabulkách, které existují k různým sadám otázek.

Dodejme, že kromě vrhání a losování různých kostek, oblázků a kostí můžete také tahat špejle, šípy nebo metat klacíky. Principy všech těchto věšteb jsou podobné.

Lití olova a věštění z vosku

Na věštění z vosku narazí novodobá čarodějnice často jako na poslední součást rituálů svíčkové magie, kdy se prohlíží zbytky. Svíčka čistě vyhořelá ohlašuje hladký průběh daného záměru. Pokud svíce zhasíná, prská nebo vytváří tvary podobné ďábelským rohů, můžeme tušit značnou odporu. Vosk se také lije do nádoby se studenou vodou, aby v něm jasnozřivé oči věštce viděly obrazec, který vykládá. Tato metoda vyžaduje větší míru nadání, než karetní nebo jiná věštba – množství symbolů, které ve vosku člověk může vidět, je prakticky nepřeberné.

Zde jsou některé z nich –

• Hvězda – štěstí, požehnání
• Kříž – trápení, zkouška
• Kruh – společenství, ochrana

Znamení v litém olovu nebo vosku jsou však velmi osobní, a nezřídka je uvidí jenom ten, komu jsou určená. Jistá čarodějnice vyložila ze zbytku dokončeného kouzla následující poselství:

Věštění z kávové sedliny a z čajových lístků

Funguje na stejném principu. Co většinu lidí překvapí, je fakt, že tato metoda věštění je velmi novodobá. Zatímco použití vosku a svící k magii a věštění je bezpečně doložené už v starověkém Egyptě a Řecku, věštění z kávy je novodobým zvykem, který vychází z lití vosku a olova. Tuto metodu rozvinuli Angličané jako hlavní dovozci čaje. Ne britských ostrovech také vznikly půvabné šálky, určené přímo k věštění. To se vázalo k popíjení kávy a čaje jako společenský rituál, kdy jedna dáma četla druhé z vypitého šálku. Na tomto druhu věštění je zajímavý princip, že člověk musí svou věštbu “vypít” a je k ní zapotřebí osobní předmět.

O novoroční výklad jste mne požádali ve velkém počtu na Facebooku, a já vám ráda toto přání splním. Věštby na rok jsem vydávala na Čarovném zrcadle (můj starý web) a kupodivu, cokoliv jsem napsala, tak se i mně samotné mrazivě plnilo. Takže výklad pro „nahodilou“ skupinu lidí, mých čtenářů, není zdaleka takový nesmysl, jak by se na první pohled zdálo. Vysvětluji si to tím, že existuje něco jako sdílená vibrace nebo společný úsek karmy. Napište mi, jak se vám předpověď na příští rok vyplnila!

Orákulum 2019

Rok 2019 bude příležitostí ke smíření, uzdravení starých ran a zakopání válečné sekery. Smíření se svojí vlastní destruktivní stránkou může být stejně důležité, jako to, že za sebou necháme plavat staré křivdy, nepřátele a spory. Můžete ke svému překvapení zjistit, že staré vášně už vás nerozdmýchávají tak jako dříve. Lidem, kteří nemají potenciál nahlédnout svoje destruktivní jednání, dokážeme odpustit a přestat od nich očekávat něco, co nám nemohou dát.

Druhým tématem roku je pokračování v cestě v mlhách. Je to cesta, která není příliš přehledná, není úplně zjevné, co byste měli dělat a není tím pádem ani příliš radostná. Jedná se ale o důležitý vnitřní proces, který potřebuje v klidu vlastním tempem zrát. A jak víme, některé části alchymického procesu probíhají ve tmě, ba i zahrnují zahnívání. Pozitivním rozměrem této „hniloby a mlhy“ je ochrana a soukromí, které vám tento rok nabídne. Mnoho z nás s ocitne na cestě, kterou nebudou moci tento rok dokončit, u které neuvidí konce, ani světlo na konci tunelu, ale věřte tomu, že právě tato cesta je pro vás dobrá. Její správnost se projeví citelným zlepšením fyzického zdraví a vitality v průběhu roku. Užijte si kvasení a hnití!

Posledním aspektem orákula je kupodivu Zářící triumf. Všechny vás čeká nějaký mimořádný prožitek, který bude často mít vizuální podobu, v tomto roce prostě spatříte něco senzačního. Může to být přírodní scenérie nebo nějaký plod vašeho vlastního úsilí a úspěchu, který bude nezpochybnitelný a zjevný. Tento zřejmý, zářící triumf přijde uprostřed mlhy a hnití. Pro některé z vás bude podstatou tohoto triumfu významný duchovní zážitek, například vize nebo nějaká energie.

Celkem vzato tedy rok přináší pod povrchem nenápadné rutiny až nudy i potenciál duchovního pokroku a prozření, vyhojení starých ran a zlepšení fyzické zdatnosti. Záleží na vás, jak jeho nabídku využijete.