Část účinné obrany spočívá v pochopení jeho působení a ve zvolení správné strategie. Druhou částí jsou vlastní magické rituály na obranu, kterých tradice znají velké množství. Závěrem si položíme otázku, zda a jak je vůbec psychickým upírům možné pomoci.

Jak na psychické upíry

Moc psychického upíra z velké části koření z víry oběti, že jí dokáže uškodit. Jak jsme popsali v předchozím díle, psychický upír si od začátku buduje svůj vztah k oběti z pozice síly, ať už používá otevřené výhrůžky nebo se třeba staví do role pomocníka, bez kterého se neobejdete a uchyluje se k citovému vydírání.

Pokud jste vůči upírovi v podřízeném postavení jako zaměstnanec, finančně závislá manželka a podobně, je snadné pochopit, jak se takový strach o sebezáchovu může velmi rychle zhmotnit. Tento strach z toho, co všechno vám upír může udělat, je živnou půdou jeho moci – ať už skutečné psychické síly má nebo nemá! Část upírů nemá nic takového, co bychom mohli nazvat magickou nebo mentální mocí, a jejich moc vyplývá čistě ze strachu a závislosti oběti.

Prvořadou obranou je tedy zaujmout správný postoj.

„Myšlenky druhých nedokáží proniknout do našeho vědomí a přimět nás jednat proti našemu svědomí, pokud jim naše vůle brání.“

—Ralph M. Lewis

Víra je nebezpečná. Pokud uvěříte tomu, že vás psychický upír dokáže magicky ovládat, vstupovat vám do snů a podobně, otevíráte mu dveře právě tak, jako když Mina pozvala hraběte Drákulu k sobě domů. Myšlenka působí nehmotně jako vibrace, bez ohledu na svůj obsah. Tedy, ano, zlovolné myšlenky druhých lidí na vás mohou působit, avšak je stejně nebezpečné popírat to, jako přikládat tomu váhu. Druzí lidé nad vaší myslí v zásadě nikdy nemají takovou moc, jako vy sami. V tom je potřeba se stále utvrzovat a obrnit se:

Vaše myšlenky jsou mocnější, než jakékoliv vlny, které na vás psychický upír vysílá.

Pokud se dokážete přesvědčit o tom, že vám upír „nic nemůže“, skutečně tím jeho moc nad sebou značně oslabíte. Jeho snahy se rozptýlí v éteru nebo vrátí ke zdroji. Samotné zaujetí pevného postoje může spustit tento „zvratný program“, který upírovi způsobuje značné obtíže. Toto vyžaduje silnou mysl, a často je proto dobré, aby se oběť uchýlila i ke skutečnému rituálu, který přesměrování nehmotných sil pomáhá.

Tradičním prostředkem je pálení černých a dvou barevných svící (zejména černo-červené), manipulace s panenkami, pohřbívání různých předmětů a nebo použití zrcadel.

Obrana proti psychickému upírovi

Nesmíte se zkrátka zlomit a naservírovat jim přístup do svého vědomí na stříbrném podnose. S tím souvisí několik dalších věcí, které silně ovlivňují přístup upíra do vaší mysli:

• sexuální kontakt
• vlastnictví darů a užívání věcí od upíra
• zdržování se v jejich „teritoriu“

Zbavte se v prvé řadě předmětů, a v žádném případě je nenoste přímo na svém těle! Je to jako byste někomu dávali přístup přímo sama k sobě. Takový předmět můžete použít v rituále jako magický volt – symbol vašeho spojení s upírem – a rituálně jej zničit, například pohřbením, spálením, hozením do vody aj. Ideálně se takový rituál provádí na místě, kde jste se poprvé potkali, aby se kruh začal uzavírat. Neutralizace „zlých předmětů“ se provádí také solí, obložením citronem nebo zrcadly.
Vyslané zlo ať se třikrát vrátí

Jednoduché zaříkání, kterým aktivujete „zvratný program“ může být překvapivě účinné. Můžete zkusit vložit všechnu svou sílu do magické moci slova, když nemáte po ruce další pomůcky, a zaříkávat se například: „Veškerá zlá moci, vrať se zpět, vrať se zpět, vrať se zpět. Ke svému zdroji vrať se zpět…“

Zaříkávání funguje, když se dokážete pořádně rozčílit. Vhodné je vzít si k ruce zrcadlo, které nastavíte od sebe.

Jelikož upíři podle tradice nedokázali přejít tekoucí vodu, vhodné jsou tradiční očistné koupele.

Pokud trpíte obtížemi se spánkem, můžete chtít vyzkoušet některý z tradičních triků lidové magie proti noční můře.

Je psychickým upírům pomoci?

”Čára, dělící dobro a zlo vede srdcem každého člověka. A kdo je ochoten zničit kus svého vlastního srdce?

—Alexander Solženicyn

Příroda, jíž jsme všichni součástí, je neovladatelná, a z velké části nepředvídatelná. Takový je život. Tím, že se upír snaží ovládat ji, a životy svých blízkých a svých obětí, působí proti přírodě samé. Jeden moudrý člověk řekl, že tím, že se upír staví proti životu samotnému, se vlastně stává „nemrtvý.“ Je fyzicky naživu, ale jeho duše je mrtvá. Psychický upír není schopen se vyrovnat se základními otázkami života.

Neměli bychom jej tedy v prvé řadě litovat? Je pravdou, že typický psychický upír si prošel jako dítě extrémními zkušenostmi, a na jejich základě se rozhodl dát se na stranu Síly. V tom mají často podobnou historii, jako jejich oběti, které se však rozhodly jít cestou sebedestrukce.

Bohužel, většina psychických upírů nikdy nebude schopna požádat o pomoc. Známý psycholog M. Scott Peck ve své knize o lidském zlu píše:

„Tito lidé jsou zcela oddáni tomu udržet si svoji tvář a zdání mravní bezúhonnosti. Jejich „dobrota“ je však na úrovni přetvářky. Je to lež. Proto je nazývám „Lidé lži.“ Udělají skoro cokoliv, aby se vyhnuli bolesti, která vyvěrá ze zkoumání sebe sama, a za běžných okolností jsou těmi posledními, kteří by vstoupili do terapie.“

Jedinou cestou k nápravě je tedy obrovské utrpení nebo šok, který může přijít například se ztrátou blízkého člověka, nebo vlivem mravní síly oběti, která se upírovi postaví. Někdy jsou to extrémní okolnosti jako zavržení vlastními dětmi, které přimějí upíra k nápravě. Nebudeme si však lhát o tom, že mnoho z nich ani takové gesto neprobere a raději vydědí vlastní děti.

Psychičtí upíři se často projevují určitými sklony, posedlostmi a zvyky. Samy o sobě nemusejí znamenat, že se nacházíte v kontaktu s upírem, ale čím více pohromadě jich najdete, tím větší pozornost je třeba věnovat tomu, zda už se náhodou nechytáte do něčích osidel. Pokud se v nich poznáte, stojí na místě zamyslet se nad tím, jestli tyto sklony nemůžete mít vy sami – nebyli byste první ani poslední.

Jak se projevuje psychický upír?

Upíři se vždycky cítí nadřazeni všem a všemu, byť pro to nemusejí mít zřejmé důvody. Kromě pohrdání zákony boha i člověka, které jsme zmínili v prvním díle, se potkáte i s výstředními tvrzeními, o tom, že upír dokáže ovládat počasí nebo třeba myšlenky jiných lidí.

Takové řeči v žádném případě nezametejme pod koberec jako bajky a zkazky nebo něčí bujnou fantazii. Spoustu upírů sklony k okultismu má, i určité schopnosti. Hlavně ale takové řeči prozrazují jejich nezkrotnou touhu ovládat druhé lidi a prostředí. A to je dominantní rys každého upíra, kterým se sám odhaluje.

Dalším velmi typickým rysem je blahosklonná touha neustále „pomáhat druhým.“ (Ano, jestli vás to právě napadlo, tak spoustu těchto typů bohužel potkáte v pomáhajících profesích.) Typický upír vám bude podsouvat až vnucovat svoji pomoc, vlichotí se do vaší přízně a bude se hledět stát nepostradatelným. Tito lidé mají neuvěřitelnou instinktivní schopnost vrhat se na oběti nějakým způsobem oslabené, když mají tendenci nabízenou „pomoc“ přijmout. Je to lákavé a snadno dostupné. Samozřejmě, že upírova pomoc vás ovšem přivede akorát tak do pekla.

Typický upír je také výborný citový vyděrač, a svoje body sbírá často jenom proto, aby vás pak mohl tahat za emocionální vlákno, „Ale podívej se, kolik jsem toho pro tebe v minulosti udělal!“ Přitom jeho tvrzení vůbec nemusí být pravda. Řeči o tom, jak jste byli děsně potřební a oni vás vytáhli z největšího bláta mohou být jenom součástí jejich od začátku výrazné sugesce.
Psychický upír totiž soustavně a všestranně buduje svoji převahu nad obětí. Tato převaha může být posílena věkovým rozdílem, rozdílem v postavení nebo finančních zdrojích. Jistě si všichni vybavíte toho či onoho šéfa, který léta zneužívá o svoje dvacet let mladší sekretářky jako milenky. Tito lidé zřídkakdy mají skutečné okultní schopnosti, ale jejich sklon a schopnost psychicky ovládat je fenomenální.

Když upír nemá, čím by nad vámi demonstroval převahu, uchyluje se k různým druhům citového vydírání, které mohou často hraničit až s vymýváním mozku a vytvářením paranoii. (Není tedy divu, že nejlépe se těmto typům daří v sektách a v prostředí, kde jsou všichni přiměřeně paranoidní, jako jsou různé okultní a duchovní kruhy.) Nakonec se budete sami dosti divit, jaké bludy jste od upíra „zbaštili“ a kde jste nechali zdravý rozum.

Jedna mladá žena si až po rozchodu uvědomila, že ji přítel od začátku ovlivňoval silnými pocity viny za to, že ho „podváděla“ a „zlomila mu srdce.“ Jelikož byla v jádru dobrá duše, měla sklon stále se mu to snažit všelijak vynahradit. Teprve po rozchodu se jí rozednilo a uvědomila si tu neuvěřitelnou lež, že jí totiž o jejích údajných prohřešcích vlastní sugescí přesvědčil a nic takového se nikdy nestalo! To, že chodila na schůzky s jinými muži bylo naprosto v pořádku, jelikož si v té době jenom nezávazně dopisovali a nikdy se neviděli.

Upíři se totiž v milostných vztazích projevují často neuvěřitelnou žárlivostí a majetnictvím. Respekt k cizí svobodné vůli je jim cizí, a často si vynucují projevy lásky, zejména veřejné, i když je to jejich partnerovi nepříjemné. Bohužel tento rys upírů často plodí letité neštěstí, jelikož muži i ženy tohoto typu se snaží si svoje partnery připoutat těhotenstvím nebo sňatkem.
Upír kolem sebe vždycky šíří rozeznatelnou atmosféru chaosu nebo tajemství, kterou je obtížné rozklíčovat. Mnohé věci zatajuje a může se z něj vyklubat i úkladný lhář. Nakonec se vždycky budete cítit provinile vy, z svoje pokusy uvést věci na pravou míru.

Jedním z nejvíce nepříjemných rysů psychického upíra je jeho bezmezná agrese a pomstychtivost, jakmile se mu oběť vysmekne. Tato reakce, nebudu vám lhát, může mít i vražedné zabarvení a je součástí tlaku, který oběti udržuje paralyzované na místě.

Pokud se chcete vymanit z moci psychického upíra, vzdejte se veškerých fantazií o tom, že to půjde „po dobrém.“ Budete muset ustát teror, který však typicky trvá jenom do chvíle, kdy pochopí, že se nedáte zlomit, a přesune svou pozornost k další oběti. Také je třeba jednat prozíravě a nebát se použít lest, jelikož upír je ve své jednostrannosti často velice hloupý a to je jeho slabá stránka.

K tomuto bodu bych mohla vykládat četné historky z praxe, které by mohly racionálnímu člověku znít až pověrečné, jako o to, jak můj kamarád s manželkou doma drželi po 12 dní zamčenou pološílenou ženu, která od upíra utekla, a její bývalý chodil pod oknem. Dvanáctý den jeho moc opadla, energetické pouto se rozpadlo, a on zmizel a už se nikdy neobjevil.

A tak to skutečně chodí. Oběť musí vynaložit tím větší sílu vůle, čím déle se ve zhoubném vztahu nachází. Pouto nakonec povolí, ale vracet se je cesta do pekla.

Některým upírům je nejlepší se otevřeně postavit, například i cestou soudu. Někdy je to ovšem velmi špatný nápad, a nejlepší, co můžete udělat, je po anglicku se vypařit a odepsat ztráty.

Spousta upírů má sklony, které se dají popsat jako sadistické. A přitom nemusí jít zdaleka o lidi, kteří se vědomě hlásí k SM. (Tito lidé mezi svými zásadami zdůrazňují dobrovolnost, bezpečnost a příčetnost, což je přesně to, co psychickému upírovi naprosto chybí!) Častěji se to projevuje donucováním partnera do různých sexuálních praktik, nezájmem o jeho vlastní prožitek nebo – u ženských upírů – záměrným budováním sexuální posedlosti u daného muže.

Upíři mívají často nějakou morbidní zálibu nebo „divný“ vkus, který vás může ihned zarazit.

Nikdy nezapomenu na fotografii tetování svého přítele, kterou mi přinesla jedna klientka. Motivem bylo plačící ženské oko. „No není to divný?“ pravila. „To si teda pište!“

Psychický upír nemá smysl pro humor, a čemu se zejména nedokáže zasmát, je on sám. Rád si ovšem utahuje z druhých , a to i dosti zlovolně.

Někteří upíři vynakládají obrovské úsilí na to, aby se jevili dokonalí. Mohou být vlivní, úspěšní a uznávaní, ale je to jenom druhá část strategie, jak získat psychickou převahu nad obětí. Někteří soudí, že toto také dělají proto, aby nemuseli čelit vědomí toho, že s nimi něco je v jádru špatně, že jsou zlí. Psychický upír může od nezlomného pana dokonalého přeskakovat k sebevražedným náladám, a často to i dělá. Bude se domáhat útěchy, že je pro vás dost dobrý, a pak se vrátí do polohy, že vy nejste dost dobří pro něj.

Upíra vždycky prozrazuje jeho drama a utrpení, které kolem sebe rozsévá. Pozorováním svých tělesných reakcí nejlépe zjistíte, jestli to, co prožíváte, je v souladu s tím, jak o tom smýšlíte. Rozpor naznačuje, že by zdrojem mohla být něčí manipulace.

Kdo jsou psychičtí upíři?

Neexistuje žádný úplný popis fenoménu psychického upíra – může jím být každý. Ať už si je toho vědom, nebo ne. Pokud vám při čtení výše uvedených rysů naskakovaly konkrétní vzpomínky a osoby, možná se kolem vás nějaký motá… pokud vám to zní trochu jako vaše vlastní minulost, možná jste dráhu nevědomého upíra opustili. Protože na rozdíl od legendárního upíra, který saje krev, psychický upír může spatřit svůj odraz v zrcadle – když se dostatečně podívá.

Psychičtí neboli energetičtí vampíři

Ve středověku byly noční návštěvy démonů spojeny s pokušením a sexuálními zážitky, které dobré věřící připravovaly o jejich životní sílu. Pomáhaly proti nim mnohé prostředky tradičního exorcismu, modlitby a rituální opatření.

Psychičtí upíři jsou stejnou odrůdou, jako jejich bratři, vysávající krev z nevinných lidí a zvířat – krev je nakonec tím nejpůvodnějším symbolem živoucí energie. Zatímco dnes již málokde lidé věří v existenci krevních vampírů, o tom, zda existují ti energetičtí, není radno se přít.

Pokud jsou mezi námi, jak je poznáme a jak se proti nim můžeme bránit?

Energetičtí upíři mezi námi nemají viditelné rohy ani ostré tesáky. Neskrývají se v černých kápích pod rouškou noci – ale jejich metody mohou být stejně zhoubné. Psychičtí upíři se vyskytují ve dvou podobách: vědomí a nezáměrní.

Nevědomí psychičtí upíři

Zamyslete se. Všichni známe někoho, v jehož přítomnosti se necítíme dobře. Ne proto, že by nám nutně byli nesympatičtí, ale něco v tom člověku způsobuje, že když odejde, cítíme se vyčerpanější, než je normální. Někdy dokonce takového člověka můžete mít vysloveně rádi, třeba proto, že to je někdo blízký, a nechápete, proč se po kontaktu s ním vždycky cítíte tak mizerně.

Napíchnou se na vaše energetické rezervy, neustále se na něco vyptávají, ptají se o radu a vyzvídají nápady od druhých, které potom předělají a vydávají je za svoje vlastní, ačkoliv sami nikdy nic nevytvořili. Ve chvíli, když nasají všechny informace, které mohli, přesouvají se dál jako houba.

Tento druh upírů si přirozeně neuvědomuje, jaký vliv má na své okolí. Jsou nevědomými upíry, a jako takoví jsou v zásadě neškodní. Ačkoliv mohou být dosti otravní, když se vyskytují kolem, jakmile se vzdálí a to dokonce jenom z místnosti, jejich obětem se začne dobíjet životní síla.

Co s nevědomými psychickými upíry?

Zacházení s nevědomými psychickými upíry je velice jednoduché, jakmile poznáte, o koho se jedná: utněte s nimi kontakt.

Můžete se jim prostě vyhýbat, nebo se alespoň vyhýbat jejich otázkám. Pokud pro ně odmítnete fungovat jako zdroj energie a informací, brzy se přesunou jinam.

Jediné nebezpečí plyne z toho, když se taková osoba dostane do popředí do role vůdce, experta nebo někoho, ke komu ostatní lidé vzhlíží. Začnou se pást na svých ovečkách, a obtížné je díky tomu vyhodit ze sedla.

Zlovolný psychický upír

Daleko obtížnější a nebezpečnější je jednání s psychickým upírem, který oproti tomu dobře ví, co dělá. Ve chvíli, kdy dojde i jeho obětem, co se děje, bývá pro ně už typicky pozdě.

Záměrný psychický upír je chytrý a zlotřilý manipulátor. Často mívá mocenské ambice a instinktivně se přesouvá do vedoucí pozice, kamkoliv se namane. Často se úlisně dostane do pozice vašeho nejlepšího kamaráda, stane se pro váš život nepostradatelným a bude se živit na vašich nejistotách, nejlépe tak, že nakonec nebudete mít nikoho jiného, než jeho.

Upír kolem sebe vždycky šíří atmosféru moci a dost často je považován za zdatného čaroděje, ať už jím ve skutečnosti je, nebo není. Nebo může kolem sebe šířit pocit že se stýká s významnými lidmi a disponuje jinými druhy moci. O jeho skutečné minulosti a soukromí typicky není nic určitého známo.

Záměrný psychický upír bývá obvykle nápadný svojí bohorovnou arogancí. Cítí se být nad zákony člověka i nad těmi Božími, zákony pro něj neplatí. Rád hovoří o tom, že je jiný nebo lepší a bývá často i hrdý na to, že nemá žádné zábrany. Tato krátkozrakost také obvykle způsobí jeho pád.

Může se hodit…

• Citové vydírání, (kniha) vydalo nakladatelství Motto
• Láska a manipulace, (kniha) vydal Portál
• Nenechte sebou manipulovat (kniha) vydal Portál
• Odcestovat z dosahu, alespoň dočasně
• Dobrý psycholog

Co se zlovolným psychickým upírem?

Nejlepší způsob je opustit úplně jeho pole působnosti, nenapadat jeho „autoritu“ a nechat ho myslet si, že jste úplně blbí a v každém případě neškodní. Upír-manipulátor totiž na rozdíl od vás miluje pikle a vedení válek, a na tomto poli jej nikdy nemůžete porazit, jelikož on konfliktem žije – zatímco každého jiného normálního člověka konflikt vyčerpává. Nepříjemné také může být potýkat se s jeho nohsledy a stoupenci, kteří mohou dohromady tvořit celý systém nebo dokonce ovládnout např. celou instituci.

Nenamlouvejte si jalově, že boj s takovým „člověkem“ je řešením, nebo že se jako jednotlivec můžete pouštět proti skupině. Je třeba hledat cestu ven z jejich působiště, a nebudit ohrožující dojem.

Něco jiného je situace, kdy je konflikt nevyhnutelný. V takovém případě bohužel nastává měření sil na život a na smrt, jelikož záměrný upír nerozumí ničemu jinému, než hrubé síle. Často vyjadřuje pohrdání zákony a soudy, které však nemusí jeho arogance nijak dojímat.

Nejslabší stránkou vědomého psychického upíra je jeho krátkozrakost a zahleděnost do sebe, která jej může nakonec přivést ke zkáze, může se stát také obětí vlastní paranoie. Typicky nemá reálné magické schopnosti, ale tyje ze svojí schopnosti vlichotit se do přízně a tím si vytvořit obrovský kanál k vaší zásobě energie. Zásadní je tudíž ukončit s nimi vztahy, přestat sdílet emoce. Upír to nemusí vzít dobře, a může se obrátit proti vám, což vás opět vrací k možnosti, které se obvykle nejvíc bojíte, a kterou je otevřený boj. Jelikož ovšem veškerá moc upíra-manipulátora spočívá ve vaší psychice, vhodná psychologická literatura, terapeut nebo právník mohou jeho vliv nad vámi rychle otupit. Důležité je, abyste sami nepodléhali paranoie o jeho magických schopnostech, které v 90 % případů nemá.