Mezi nejvíce české metody věštění patří “ďáblovy obrázky”, sada 32 hracích karet, jak je známe od vídeňské firmy Piatnik. S mariáškami vykládaly některé nejproslulejší místní věštkyně dvacátého století jako paní Kludská. V posledních dekádách jejich obliba poněkud ustoupila rozmachu tarotových karet – zcela nezaslouženě!

Původ mariášových karet

Karetní hry přinesli do Evropy křižáci, kteří se vraceli z výprav do Svaté země, kde je zřejmě pochytili od Arabů. Tyto, tak zvané “mamelucké hry” se rozšířily nejprve v Itálii. Nejstarší doklad o hře v karty se objevuje v Itálii ve 14. století, odkud pochází i tato nejstarší dochovaná karta – dnes bychom ho nazvali mincovým pážetem nebo kulovým spodkem. V obou případech karta přináší štěstí na peníze a drobnou částku naším směrem v brzké době.

Ve středověké Evropě se karty staly okamžitým “hitem”. Jak vyprávějí kroniky, mezi obyčejnými lidmi, ale i mezi šlechtou, se karty staly brzy natolik populární, že se v řadě měst objevují vyhlášky, které je zakazují pod hrozbou přísných trestů. Později dává karetní hry do klatby i samotná katolická církev.

V českých zemích dosáhly karty pravého rozmachu v době po husitské revoluci, kdy se lidé střízlivějící z náboženských válek začínali navracet zpět ke světským zábavám. Na konci 15. století jsou tak hazardní hry jako karty a kostky rozšířeny ve všech krčmách. Můžeme spekulovat o tom, zda se karty už tehdy používaly i věšteckým hrám a k losování, při kterém se hádal osud. Vysvětlovalo by to, proč se kněží se proti kartám tak ostře stavěli, a to jak katoličtí tak i utrakvističtí. V té době se hrály zpravidla jednoduché hry, jako flus, což byla obdoba dnešního oka, či kvarteto, zvané strašák.

Námi pojednávané mariášové karty, tzv. mariášky, vycházejí z německých karetních systémů. Nejznámější mariášky namaloval v roce 1837 maďarský malíř József Schneider a poprvé je vydala vídeňská firma Ferdinanda Piatnika v roce 1848.

Balíček má 32 karet ve čtyřech karetních řadách, kterým se často říká „barvy“. Čtyři číslované nižší karty mají hodnoty sedm, osm, devět a deset. Na ně navazují karty dvorní, spodek, svršek neboli dáma a král. Nejvyšší hodnotou je eso, které si svoji význačnou roli zachovává, i pokud jde o věštění.

Mluvíme-li o věštění za mariášových karet, rozumí se, že karty by měli být určeny jen k výkladu a nikdy už ne ke hrám!

Mezi další tradovaná tabu, se kterými se často setkáte, patří stará kartářská rada

Nedopusťte aby s vašimi kartami vykládal někdo jiný!

Důvod je jednoduchý. Spojení každého věštce s jeho balíčkem je silně osobní. Jiný věštec nemusí mít energii, která je pro vás „negativní“. Stačí, že je jiná. Po mnoha zkušenostech, kdy mi někdo vrátil karty jen po krátkém výkladu musím konstatovat, že na této tradici je něco pravdy.

Jak vidno, mariášky jsou součástí našeho dědictví už nejméně sto padesát let. I takto staré karty jsem už viděla v rukou českých kartářek, které je zdědily od svojí tetky nebo báby. Stejně jako samotné karty se i umění výkladu často dědí. Moje učitelka Katarina Jančová z Ostravy o tom říká: „Babička byla vědma. Její matka taky. Moji mámu tohle nadání přeskočilo, a tak ho mám já!“ Výklad z mariášek se dá naučit, ale nepatří mezi systémy, které jsou úplně nejjednodušší. Vykladač totiž musí brát v potaz barvu, postavení a kombinace jednotlivých karet, jejichž významy je nutné si zapamatovat. Bez toho ve výkladu daleko nedojde.

Základní věštecký význam barev

Červené jsou převážně příznivé, žaludy jsou převážně nepříznivé. Kule a zelené jsou jak příznivými tak i nepříznivými podle toho o jakou kartu jde. 

Vykládání z mariáše stojí řekla bych neprávem stranou pozornosti moderních duchovědců, kteří propadli zcela kouzlu esoterického Tarotu, což je větší balíček (78 karet) s množstvím okultních a zasvěcených tajných významů a symbolů. Oproti němu se věštění z cikánských nebo hracích karet může jevit jako méně prodchnuté duchem a více zaujaté každodenními problémy lidského života. Málokdo by si například troufl číst Tarot a vyložit z něj klientovi budoucnost jako „vězení“. Mariášové karty však takový rozsudek znají – stačí k němu kombinace žaludského esa a krále.

Klíčem k výkladu z mariášek jsou totiž karetní kombinace. Ty se dají odvodit, ale začátečník nemá jinou šanci, než snažit se si je zapamatovat. Oproti moderním tarotovým sadám, které bývají plně obrázkové, mají mariášky jednu obrovskou nevýhodu, a tou je úvodní lovení významů v příručkách. Pokud nejste dostatečně obeznámeni s jejich významy, budete mít při výkladu tak trochu smůlu –  z jednotlivých obrázků toho bohužel mnoho nevyčtete. Sedm kulí nebo osm kulí? Pokud na kartě nevidíte nic jiného, pak těžko říct!

Významy mariášových karet se tradují z generace kartářek na další generaci. Já jsem měla možnost naučit se je z několika zdrojů a vyvinula jsem si také vlastní metodu během let. Ráda vás svoje významy 32 karet naučím na semináři věštění z mariášových karet.