Okultní a ezoterické souvislosti na české politické scéně v období letního slunovratu

Dovolím si ještě jeden komentář, kde se pustím již otevřeně na pole politické konspirace. Od sepsání svého příspěvku “Sluneční symbolika v demonstraci za svržení české vlády na letní slunovrat” se mi podařilo dohledat řadu dalších pozoruhodných souvislostí, které můžeme studovat jako esoterické souvztažnosti, tedy korespondence (z lat. “respondere” – odpovídat si). Ezoterické souvztažnosti jsou základem veškerých rituálů a věštění. Základní myšlenkou esoterického pohledu na skutečnost je, že jednotlivé prvky mikro a makro kosmu si navzájem odpovídají. Jak se říká v New Age kruzích, “Náhody neexistují” nebo ještě jinak, “Bůh nehraje v kostky” (Albert Einstein).

Slunce, sluníčkáři a letní Letná

V prvé řadě se hanbím za to, že jsem ve svém článku opomenula, nakolik byla nedělní demonstrace ukotvená v symbolických souvislostech samotného místa. Astrologickou korespondencí české země, stejně jako hlavního města Prahy, je Slunce. Český národní lev, jako hrdý vládce savany, je samozřejmě zvířetem solárním. Když učím lidi sestavovat si vlastní rituály, kromě načasování je důležitým aspektem také volba místa a celkově co největší navázání rituálu na jeho cíle, prostřednictvím symbolů.

V tomto ohledu mne velmi zaujalo, jak rezonuje se sluneční symbolikou celé události i místo, na které se koná – byť z praktického pohledu není v Praze jiného vhodného místa, než právě Letná. Nicméně právě “Letná” na letní slunovrat nabývá z běžného místního jména kvalitu symboliky.

Další jazykový aspekt celé věci, který mne zaujal, je dnes už odeznávající trend, kdy skeptická část společnosti označovala naivní revolucionáře jako “sluníčkáře” nebo “sluníčka”. To je jistě zajímavé, a vede mne to k řečnickým otázkám, zda čeští “sluníčkáři” v neděli o letním slunovratu spatřili vystoupit svého slunečního boha.

Magické zaklínadlo slunečního boha

Je oblíbené heslo Mikuláše Mináře, “Naděje zlátne”, zaříkáním nebo zaklínadlem? A je v takovém případě černou nebo bílou magií? Možnou odpověď nabízí ve svém komentáři Petr Hampl:

(Parlamentní listy): „Naděje zlátne“ je výrok, který Mikuláš Minář opakuje snad na každé demonstraci. Společně s tím je výrazné i barevné oblečení, které má při vystoupeních na sobě. Myslíte si, že jde o pokus navázat na silné osobnosti typu Václava Havla?

Navázal spíš na Adolfa Hitlera. Mluvit na demonstraci a obléct se po vzoru Hitlerjugend, to se jen tak nevidí. Předpokládám, že o té podobnosti ani neví, ale je šokující, že student filosofické fakulty má tak slabou znalost moderních dějin, že neví nic o hnědých košilích.

Zda o ní ví nebo neví samotný pan Minář je dle mého méně důležitá otázka, nezastírám svůj dojem, že se každopádně jedná o zcela vědomě řízenou aktivaci archetypů v lidském podvědomí. Protože co jiného je propaganda, magie nebo reklama? S prvním efektivním propojením všech tří konceptů přišly právě totalitní režimy ve 20. století.

Při přepisování konceptu článku mne napadl ještě jeden slovní obrat, který v posledních letech v Praze často slýchám, a tím je bonmot, že nám nějak “hnědne” společnost, nebo že se nám “fašizuje pražská kavárna”. Vyjadřují takové obavy kolektivní mysl lidí, která je tímto směrem vedena a manipulována?

Sudetsko-vatikánské spiknutí a příjezd sluneční bohyně Čaputové

Vraťme se zpátky k nedělní demonstraci. Konspirační server Aeronet přinesl spekulaci o tom, že jednou ze zájmových skupin, které podporují protesty proti Babišovi, je sudetoněmecký landsmančaft. Jeho jeho hlavní souputníky uvedl katolický klérus a oligarchu Zdeňka Bakalu. O boji oligarchů nelze pochybovat, spojení Vatikánu a sudetoněmecké lobby, ta mne však zaujala, a ta si však zaslouží zvláštní poznámku.

Obě vlivové skupiny se totiž rády společně ukazují, o čemž svědčí množství fotek, na kterých se druží funkcionáři KDU-ČSL s prominenty landsmančaftu. Napojení revizionistů Benešových dekterů na katolické struktury je známou skutečností.

Souvisí to nějak s tím, co nám krypticky a ve svém typicky humorném duchu naznačuje Laďa Větvička? 

Aeronet si dovoluje jít tak daleko, že případ nedávného medializovaného znásilnění české dívky Afričanem označuje za “vrtění psem”, tedy záměrný pokus o zmanipulování mediálního cyklu, aby se pozornost odvedla od důležitého tématu. Tím má být podle Aeronetu revoluční výrok soudu v Hradci Králové, který otevírá cestu k faktickému prolomení Benešových dekretů:

“Vdova po vojákovi Wehrmachtu ve službách nacistické vojenské rozvědky bude v ČR restituovat majetek ve výši 3 miliard korun! Ve výčtu se nachází pozemky, budovy, lesy, silnice, úseky železničních tratí, hospodářské statky, kde dnes hospodaří soukromí podnikatelé, vodní toky a dokonce celý zámek s kompletním mobiliářem, který je národní kulturní památkou! Sudetoněmecký landsmančaft triumfuje a označuje rozsudek za precedens pro další žaloby!” (Titulek článku z 18. června.)

O tom, že sudetské téma je aktuálně živé, jsem se náhodou přesvědčila i v mezinárodních vodách. Na mém oblíbeném blogu Phi Beta Iota (Robert Daniel Steele, ex-CIA a kolektiv), mne nedávno šokoval otevřeně prosudeťácký pamflet, který tam vyšel 8. června.

No nic, asi pošlu svůj první dopis do redakce.

Vedle nedělní demonstrace byl hlavní událostí slunovratového víkendu příjezd nové slovenské premiérky do Prahy na první oficiální státní návštěvu. Jedná se i v jejím případě o ritualizovaný a předem připravený triumfální příjezd slunečního božstva v období maximální moci Slunce? Některé detaily tomu nasvědčují.

Český internet na sebe se spekulacemi nenechal dlouho čekat. Paní Čaputová se totiž často a ráda nechá vídat ve společnosti muže, který je sám předmětem mnoha konspiračních teorií a legend, jak dokládá populární parodická stránka. Mediálně známý kněz, filosof a spisovatel Tomáš Halík je mimo jiné přezdíván doktor Solfernus, podle intrikánského čerta ve slavné české pohádce.

Snad žádná jiná osobnost české duchovní scény nevygenerovala tolik podařených parodií – Halík je v nich vídán jako čaroděj Rumburak, kterak slouží černou mši nebo coby římský voják, který umučil Krista. Žádná osoba nevzbuzuje mezi katolíky takový rozruch. Když jsem studovala na filosofické fakultě, poznamenal o něm jiný profesor z našeho ústavu, že “…takhle jsem si jako dítě představoval čerta.”

Politické zřízení jako skládka, která hoří

Na celém zvolení Čaputové je fascinující jedna věc, a tou je, jak se prezidentem může stát někdo, koho ještě 3 roky před tím nikdo nezná, a jehož jediným politickým úspěchem bylo, že mu neziskovka udělila environmentální cenu. Žena, která bojovala o skládku, prezidentkou. Je to jakýsi symbol času, nebo nám tím skrytý tvůrce dějin dvá najevo, že celý náš politický systém je skládka, bordel?

Je horko. Můj nový učitel angličtiny před dvěma lety utekl z Texasu, protože tam bývá horko ještě větší. Bavili jsme se chvíli o politice, tak mne naučil nový idiom: “It is on fire.” Tedy, něco jako, je to v pi*i. Až na to, že Američané nemají v pi*i, těm to hoří. Pak se rozhodl mi ještě něco přidat, že se mi to bude hodit do slovní zásoby, až budu komentovat politiku. Prý se teď o Americe říká:

“It´s a dumpster fire.“

Tedy už to není jenom bordel, už to i hoří. Výsledkem je pro mne jako pro Češku idiomaticky správná představa hromady bordelu, co se vzňala.

Tyto osoby, které se dostanou na výsluní (sledujete ten solární proud v mých slovech?) zdánlivě odnikud, tedy z ulice, samozřejmě ve skutečnosti z ulice nikdy nejsou. Vždycky mají skrytý původ, třeba nemanželský, od někoho pevně usazeného ve vládnoucích strukturách.

A tady začíná zábavná konspirace, nad kterou se teď tetelí mnohý horkem rozrušený katolík – co když je Čaputová ve skutečnosti Halíkova dcera?

Ti, kdo spekulují o vatikánsko-sudeťáckém spiknutí, si mohli povšimnout státního daru, který Čaputová od Zemana dostala. V politice jsou všechny dary, časy a vystoupení nositelem významu. Některé významy jsou zjevné, jiné skryté. Vždycky jsou však zjevné těm, k nimž mají promlouvat. Prezident Zeman zvolil brož s motivem lípy, českého národního stromu. Zdánlivě triviální řekli byste. Ale Čaputová dostala brože tři, až to některé experty vyděsilo. Proč by mohl být v očích určitých lidí takový dárek nevhodný?

To nám samozřejmě bývalý hradní protokolář neřekne. Pro odpověď však můžeme zajít do historie:

Lípa patřila mezi jeden ze dvou stromů, které indoevropské kmeny od nepaměti uctívaly. … Druhým takovým stromem byl dub. Dohromady s lípou tvořily silnou významovou dvojici. Dub v ní zastával roli mužského prvku, lípa ženského. Tuto symboliku přijali za svou v pozdějších dobách Slované, Baltové a Italici. V době národního obrození ale doznala symbolika stromů významných změn. Ve středoevropském kontextu byl dub stále více spojován s německým národem, zatímco lípa se slovanským. Vše vyvrcholilo na Všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848, kde se lípa stala stromem Slovanů i oficiálně. Od té doby ji za svůj národní strom považují i Češi.

Vybírám z komentářů k tématu

“Esoterická a okultní symbolika demonstrace v neděli 23. května”

Někteří z mých přátel se domnívají, že ani pečlivě zvolená symbolika masového rituálu se úspěchu nedočká. Jaký je jejich okultní pohled?

“Volba solárního archetypu ve skutečnosti není příliš šťastná. Jeho stinnou stránkou je egocentrismus, nabubřelost, sebedramatizování, a to jsme mohli dobře vidět.”

Jiní si všímají samotných astrologických konstelací, za kterých se demonstrace odehrála: