Věštění po staru bez tarotových karet

Led 11, 2019 | 2 komentáře(ů)

Pod slovy hádání osudu nebo věštění si většina z nás představí kartářku, jak vykládá z tarotových karet. Ty se však v českých zemích rozšířily pořádně až v 90. letech 20. století! Z čeho naše tety a báby věštily? Vykládalo se z obyčejných hracích karet. Ty se u nás rozšířily s vynálezem knihtisku po husitských válkách, kdy se lid začal vracet ke světským zábavám. Později v 19. století k nim přibily speciální obrázkové karty na věštění. Pravdou je, že se věštilo doslova ze všeho, co dům dal: ze svíček, z knih, z vrhání fazolí, z chování domácích zvířat. Chcete-li si to vyzkoušet v praxi, jak hádali osud naši předkové, přijďte na seminář. Jak se tedy věštilo za starých časů?

Věštění z bible a knihy moudrosti

Než se rozšířila karetní orákula, byly tradičním zdrojem božské rady tak zvané knihy moudrosti, chcete-li svatá písma. Některé z těchto knih, jako čínský I-Ťing (Kniha proměn) se používají dodnes, a můžete si je přečíst. Knihy proměn obsahuje 64 výroků věšteb, ke kterým se tazatel dostává náhodným vržením mincí. Člověk na celém světě tíhl k tomu hledat moudrost v knihách, zejména v posvátných textech. Věštilo se z náhodně vybraných biblických veršů, v antické době z veršů Vergiliových a Homérových.

Poprvé jsem se touto metodu setkala kupodivu na katolické škole. Učitelé často rozprávěli o svých duchovních prožitcích a některá vyprávění byla velmi zajímavá. Překvapila mne jedna z učitelek, která popsala způsob, jak věští z bible: chce-li vědět odpověď na otázku nebo žádat božské vedení do svého života, položí bibli na srdce a modlí se k bohu, aby jí přinesl moudrost. Pak otevře knihu na nahodilé straně a po slepu prstem vyhledá náhodný verš.

Knihy jako by měly svůj vlastní život a často hovoří k člověku samy od sebe. Historie pamatuje množství příhod, kdy někdo vyčetl klíčové poselství z knihy, která na něj vypadla z regálu v knihovně. Slyšela jsem mnoho příběhů, kdy člověk uslyšel vnitřní hlas, který ho nabádal, kam má jít a po které knize sáhnout. Jeden takový zážitek vypráví autor známých konspiračních teorií David Icke, původem fotbalista. Intuice ho vedla k tomu, aby u novinového stánku sáhnul po knize místní vědmy, která mu později odhalila jeho poslání a osud. Chcete-li vyzkoušet věštění z knihy nezávaznou formou, podívejte se po mé knize TAROT: Hra osudu.

Pozorování zvířat

Jednou z pohanských metod hádání osudu bylo pozorování zvířat – speciálních, která byla chovaná k posvátným účelům, ale i těch obyčejných, domácích. Jedním z takových zvířat, spojovaných s čarodějnictvím a magií, byla kočka. I v našich podmínkách můžete narazit na pověru, podle které kočka donesená ke krbu předpovídá počasí: pokud se otočí ocasem k ohni, přijde změna počasí k horšímu, můžete očekávat déšť nebo mráz. Pokud se stočí na zem a dotýká se čumákem země, věští, že špatné počasí opadává. Vzhledem k tomu, že o psychických zkušenostech majitelů koček byly napsány celé knihy, nejspíš na tom něco bude. Sama jsem potkala několik lidí, kteří mi osobně tvrdili, že psychickým dovednostem je naučila jejich kočka.

Jedním ze zvířat, spojovaných s čarodějnictvím a magií, byla kočka.

Zírání do vody a do zrcadel

Proslulému věštění z křišťálové koule předcházelo zírání, často v noci, na hladinu vody. To se u nás provozuje dodnes – jeden čaroděj z našich hor mi vykládal o tom, jak jezdí každý rok na nový rok hledět do temných vod nejmenovaného jezera. Během let viděl řadu událostí, které český národ postihly. O věštění zíráním do vody čteme Erbenově básni Štědrý večer. Její obsah souvisí s vánočními magickými zvyky. Věštění zde má temný nádech – jedna z hrdinek balady, která zřela ve vodě svůj osud, umírá. Autorův závěr je fatalistický:

Však lépe v mylné naději sníti,
před sebou čirou temnotu,
nežli budoucnost odhaliti,
strašlivou poznati jistotu!“

Nebylo divu, že jsem s poselstvím balady nebyla ve shodě, když jsme ji dramatizovali na vánoční vystoupení na katolické církevní škole – Erben byl nepochybně velký znalec lidových zvyků, ale jeho odsouzení věštění a magie je z Kytice zjevné.

Magie zde přináší zkázu a smrt – člověku nepřísluší dotazovat se na svůj osud, nebo se jej snažit zvrátit.

V poznámce k baladě píše toto:

Nižádného dne do roka neprovozují se u Slovanů tak obecné věštby, jako právě na štědrý večer. Hospodář, hospodyně, mládenec i panna, každý jich hledí se věštbami dozvěděti, co mu příštího roku nastává. Způsobové takového věštění jsou velmi rozliční, ano téměř ani všickni vyčísti se nedají. Jeden z nich, u nás velmi obyčejný, kterým děvčata zvěděti chtějí, kdo jim za muže souzen jest, tuto se popisuje.

 

Hospodáři daruje se na štědrý večer štědrovka neb houska, kterážto znamená přání, aby hospodář příštího roku měl všeho hojnost a zvláště aby se jemu na poli zdařilo obilí. Co od večeře zbude, dává se kravám, aby hojně dojily. Kohoutovi dá hospodyně proužek česneku, aby byl bujný, a slepicím hodí hrst hrachu, aby snesly mnoho vajec. Rybí kosti, ježto zůstanou od večeře, zakopají se pod ovocné stromy, aby příštího roku byly úrodné. A poněvadž toho dne až do večeře zachovává se tuhý půst, slibuje se dětem, které se postí, že v noci uhlédají zlatoušky neb zlatá prasátka.

 

Staročeské slovo věda srovnává se s ruským věďma i věduňa a s polským vidma, a znamená věštici neb čarodějnici, pocházejíc od slova viděti a tudíž věděti. U Srbů zachovala se památka slova toho ve slovu vědogonja, t. kdo vědy honí; jinak říkají nyní Srbové vůbec věštica. Ve staroslovanském přichází slovo vědec, t. kdo něco ví nebo zná, v naší nové češtině znalec; což v rodu ženském opět ke slovu věda přivádí.

Hádání z přírodních jevů

S pozorováním přírody jsem se potkala u současných druidů. Zakladatel řádu, ve kterém jsem se učila, napsal ve svých poznámkách o rituálu:

“Druidové by měli vždy bedlivě vnímat okolí přírody, ve které se jejich rituál odehrává. Různé zvuky a změny počasí mohou být znameními, že oběť byla bohy přijatá… pokud při pronášení požehnání spadne arcidruidovi na hlavu mrtvá ryba, možná je to znamení, že by měl odstoupit.”

Zábavná anekdota na mě působila výstředně až do té doby, než jsem se dozvěděla, že na některých místech na zemi opravdu z nebe padají mrtvé ryby (!) a jiní živočichové, které bouře vysála z moře a pak je pustila na pevnině.

S věštěním z přírodních jevů se intimně seznámí každý, kdo se pustí do vyšetřování paranormálních jevů. Na místech, stižených kletbou, jsem viděla opravdu divné věci – mouchy, létající v kruhu ve spirále nad lůžkem postižené osoby, nepochopitelná zamoření domu hlemýždi a pavouky… pozorování přírodních jevů jsou důležitá, řeknou vám totiž víc, než cizí názory a knihy.

Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem vystoupila z auta v jisté jihočeské vesnici, která měla být podle údajné mapy “energetickým bodem léčení”. Nevím, z jakých zdrojů autor čerpal, protože poté, co jsme dorazila, veškeré ptactvo utichlo a stáhlo se nebe. Vystoupila jsem z auta do úplného bezvětří a ticha, ve kterém nás obklopila levotočivá spirála sněhových vloček, jako nepřehlédnutelné znamení přítomnosti něčeho, co bych rozhodně neoznačila jako “léčivá energie”. Moderním proutkařům by neškodilo, kdyby do svých spekulativních bádání zařadili i pozorování energií, která jsou zjevná: v rozbořené vesnici nestálo nic jiného, než hotel, který pro svoji polohu a ceny silně sváděl k domněnce, že se jedná o pračku na peníze. Vybavená toutéž mapou jsem se rozhodla navštívit ještě několik míst v okolí, o kterých autoři zjistili zaručené informace, že se jednalo o centrum kanibalistického krvavého kultu, kde byli ve velkém obětováni lidé. Přijela jsem na malebnou horu, které dominoval barokní poutní kostel. Na rozdíl od rozbořeniny s podivným podnikem, zde lidé žili a v oknech jsem viděla svítit vánoční světla, mezi nimi měli rozvěšené různé ochranné symboly. Poutní místo bylo pár set let velmi populární. Nedokáži si dost dobře přestavit, proč by se naši předkové shlukovali kolem místa nabitého tak zápornou energií. Přečetla jsem všechny průvodce, ale o předkřesťanském kultu v nich nebylo ani stopy. Tato lokalita nebyla pro svou vyšší polohu dlouho osídlená. S určitým zklamáním jsem tedy usoudila, že kdokoliv “mapu energetických míst Čech a Moravy” udělal, zjevně nevěděl, co dělá. Historku vyprávím proto, že bych ráda sdělila, že není všechno zlato, co se třpytí. Informace, které si někdo “stáhne shůry” nemusí být vůbec pravdivá, zejména, když odporují všemu, co o daném místě víme, a co vidíme běžnýma očima…

Metání fazolí, oblázků a klacíků

Metání fazolí je metodou, která je živá na Balkáně a dostala se tam snad až od mongolských nájezdníků. Fazole se vrhaly do nakresleného čtverce 3x3 pole, které představovaly různé oblasti lidského života. Zejména vždy věštkyně pojednala hlavu, srdce, nohy a ruce, například takto:

“Tvé ruce budou plné (znamená: budeš mít dostatek), srdce si bude zpívat, ale mysl je churavá, jednu honu máš ze dveří (znamená: čekají tě cesty).

U nás jsem se s touto metodou nesetkala, ačkoliv bylo možné nedávno zakoupit sady, kde se vrhaly drahé kameny. Věštění z oblázků si mohou pamatovat diváci mysteriozních filmů Davida Lynche série Twin Peaks, kde hlavní hrdina – svérázný vyšetřovatel – si dopomáhá v obtížných místech věštěním, a to právě tak že rozhazuje oblázky.

Vrhání kostí, oblázků a kostek

Věštění z barevných oblázků má blízko k vrhání kostek, které se původně skutečně vyráběly ze zvířecích kostí. (Existuje i věštba vrháním kostí, kterou šamané pokládají za obzvlášť posvátnou. Souvisí s kultem předků a zvířecích totemů a ve starších dobách se tyto kosti nepochybně získávaly rituálním způsobem. Na rozdíl od každého jiného orákula, které dnes můžete běžně koupit, kosti si věštec skutečně musí opatřit sám, jednu po druhé, na vlastní pěst a seznámit se s jejich duchy.) Vrhání kostek je metodou arabskou, odkud pochází knihy, které jsou dnes u nás přeložené. Praktikovalo se však už několik set let před naším letopočtem v Řecku, svoji variantu této metody znají i buddhisté. U nás je populární spíše losování a metání run. Kostky bývaly popsány čísly nebo písmeny. Runové kameny jsou popsány písmeny staré severské abecedy.
Setkáme se také s věštěním z domina, které je populární ve střední a jižní Americe. Existuje množství variant tohoto orákula. Principem je losování nahodilých destiček respektive házení kostek a zapisování nahodilých čísel. Každý číselná kombinace má svůj význam, který je buď obecný nebo se hledá v tabulkách, které existují k různým sadám otázek.

Dodejme, že kromě vrhání a losování různých kostek, oblázků a kostí můžete také tahat špejle, šípy nebo metat klacíky. Principy všech těchto věšteb jsou podobné.

Lití olova a věštění z vosku

Na věštění z vosku narazí novodobá čarodějnice často jako na poslední součást rituálů svíčkové magie, kdy se prohlíží zbytky. Svíčka čistě vyhořelá ohlašuje hladký průběh daného záměru. Pokud svíce zhasíná, prská nebo vytváří tvary podobné ďábelským rohů, můžeme tušit značnou odporu. Vosk se také lije do nádoby se studenou vodou, aby v něm jasnozřivé oči věštce viděly obrazec, který vykládá. Tato metoda vyžaduje větší míru nadání, než karetní nebo jiná věštba – množství symbolů, které ve vosku člověk může vidět, je prakticky nepřeberné.

Zde jsou některé z nich –

  • Hvězda – štěstí, požehnání
  • Kříž – trápení, zkouška
  • Kruh – společenství, ochrana

Znamení v litém olovu nebo vosku jsou však velmi osobní, a nezřídka je uvidí jenom ten, komu jsou určená. Jistá čarodějnice vyložila ze zbytku dokončeného kouzla následující poselství:

“Tohle je zbytek ze včerejšího kouzla. Skvělá znamení! Vidím muže, který vítězoslavně duje na troubu nebo drží u úst roh hojnosti. Vosk pod jeho nohama vypadá jako vlna a voda. Hádám radost, hojnost a vítězství. Vidím přitékat novou vlnu vášně do života!”

Speciální šálek určený na věštění z kávové sedliny a čaje obsahuje astrologické a jiné věštecké symboly. Tato metoda věštění je dodnes populární v arabských zemích. nejvíce rozvinutá byla na britských ostrovech

Věštění z kávové sedliny a z čajových lístků

Funguje na stejném principu. Co většinu lidí překvapí, je fakt, že tato metoda věštění je velmi novodobá. Zatímco použití vosku a svící k magii a věštění je bezpečně doložené už v starověkém Egyptě a Řecku, věštění z kávy je novodobým zvykem, který vychází z lití vosku a olova. Tuto metodu rozvinuli Angličané jako hlavní dovozci čaje. Ne britských ostrovech také vznikly půvabné šálky, určené přímo k věštění. To se vázalo k popíjení kávy a čaje jako společenský rituál, kdy jedna dáma četla druhé z vypitého šálku. Na tomto druhu věštění je zajímavý princip, že člověk musí svou věštbu “vypít” a je k ní zapotřebí osobní předmět.

Vydejte se na cestu kouzel

Nechejte si posílat zdarma e-mailem 10x do roka souhrn toho nejzajímavějšího, co jsem napsala o věštění, o magii a tajemných silách. Čtení posílám o starých pohanských svátcích.

Těším se na Vás.

- Anima Noira

2 komentáře
  1. Ludmila

    Zmiňujete věštbu dle Knihy proměn, I ťing pouze okrajově, což chápu. Knihu si lze přečíst, ale to co nám chce prostřednictvím hexagramu vyjevit, není tak jednoduché pochopit. Hexagram zjevuje budoucnost v obrazech. Kromě toho k věštění používáme určitý postup, který se u většiny vydání Knihy proměn (ilustrovaných) nezmiňuje nebo se omezí na vrhání mincí v určitých krocích. Proč taky, když výklad je náročný. Je nutno orientovat se v čínské metafyzice. Osobně jsem studovala výklad významu hexagramů snad na desítce víkendových seminářů (nepočítaje další stovky hodin strávených studiem čínské kosmologie). I ťing nám může odmítnout odpovědět na položenou otázku. Otázka musí být konkrétně formulovaná tak, aby bylo možné odpovědět “ano”, “ne”. I ťing svou odpověď rozvíjí a poukáže na možnosti, tudíž srozumitelněji řečeno: pokud budeš jednat “tak”, dočkáš se “toho”. Přesvědčila jsem se, že dává poměrně široce popsané odpovědi, které se naplní. Nelze zneužívat, nelze se ptát na bagatelní záležitosti, třeba se ptát, zda uvařit dnes k večeři škubánky s mákem😉

    Odpovědět
    • Noira

      Máte pravdu, stalo se mi že se Kniha proměn na něco zeptala mě, nebo mi odmítla odpovědět! Je to zajímavé orákulum, ale myslím si, že pro evropského člověka obtížně použitelné, přes vynikající překlady, mnohé koncepty čínské filosofie jsou pro nás cizorodé. Kniha má vlastního ducha a je přesně taková, jak ji popisujete.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *