Démon alkoholu v rodinách

Lis 15, 2019 | 0 komentářů

Na některé rodiče se docela dobře hodí pojmenování “jedovatí”. O málokterých to platí tak často, jako o těch, kteří podlehli démonu alkoholu. “V téhle rodině není nikdo alkoholik!” by docela dobře mohlo být mottem některých rodin. Popření, stud a vina, snaha zachraňovat svoje rodiče, věčné nesplněné sliby a nutnost stát se příliš rychle dospělým, to jsou hlavní škody, které si odnáší děti závislých rodičů.

Když nám rodiče ničí život

Susan Forwardová a Craig Buck, Motto, 2008

Předchozí části knihy si můžete stáhnout u prvního, druhého a třetího dílu seriálu. 

Část čtvrtá

Mýtus o napravování minulosti

Systém bratříčkování

Nesmíš nikomu věřit

Nepohádkové konce 

 

Démon alkoholu v rodinách

Na dětech alkoholiků je nejlépe vidět, jak je rodinná kletba pronásleduje v dospělosti do jejich vztahů a manželství: dědi alkoholiků pronásleduje přízrak jejich rodičů nejčastěji v té podobě, že se sami alkoholiky stanou nebo si vyberou závislého partnera. Tento jev je častý a má i svůj odborný název: říká se mu zřetězená závislost nebo spoluzávislost.

Tento článek volně navazuje na předchozí články o cestě z moci jedovatých rodičů a obsahuje další kapitolu vynikající svépomocné příručky ke stažení

Lež a popírání v rodině alkoholika

V další kapitole knihy Když nám rodiče ničí život se potkáváme s dospělým Glennem, který začíná šedivět z toho, jak se chová jeho otec-alkoholik, kterého neprozřetelně zaměstnal u sebe do firmy. Tlak, který pociťuje dítě alkoholiků třeba i dlouho do dospělosti, je několikerý:

  • Pocit zodpovědnosti za rodiče, který vede k neustálé potřebě zachraňovat je a v dospělosti se pak projevuje jako silný pocit loajality vůči lidem, kteří se chovají podobně destruktivně (partneři)
  • Citový zmatek, způsobený neustálým lhaním, výmluvami a zejména porušenými sliby – rodič alkoholik je dokonalá “slibotechna”
  • Nízká sebeúcta, vycházející ze zkušenosti, že moje pocity nejsou důležité
  • Hluboký stud za rodiče
  • Zrada druhého z rodičů, který často pití nepřímo podporuje tím, že proti němu nic nedělá a přehazuje zodpovědnost dál – na děti
  • Neurotické problémy, vycházející z napjaté atmosféry, v níž si dítě nemůže být jisté, kdy přijde další scéna
  • Citová deprivace, dítě, které se snaží být “neviditelné” trpí tím, že se mu nikdo nevěnuje

Jaké vzpomínky na dětství mají děti alkoholiků

Všechny děti alkoholiků si vybavují situace, které byly prosyceny silně negativními emocemi a zaryly se jim do podvědomí: Glenn v knize vzpomíná na to, jak stál sám ráno před školou a čekal, až ji otevřou, protože to bylo lepší, než být doma. Moje sousedka mi vyprávěla, jak musela po matce vždycky odnést vratné lahve, když si chtěla koupit svačinu. Další muž v dospělosti vzpomínal na to, jak tátu v bezvědomí tahali do postele a zouvali mu boty.

Podobné zážitky zmatku a zrady je potřeba vytáhnout na světlo a porozumět tomu, jak mohly ovlivnit náš další život. Jaký závěr jste si tehdy mohli z podobných zážitků udělat?

“Nikdo se o mne nepostará a nepolituje mne. Musím se starat sám. Musím být dospělý. Nemám právo na útěchu. Moje pocity nejsou důležité. Musím se starat o ostatní. Mám více rozumu a tak se musím postarat.”

Není divu, že ženy, které v takovém prostředí vyrůstají, si pak s železnou pravidelností nacházejí partnery, vůči kterým zastávají stejnou roli: té rozumnější, dospělejší, která se postará. Závislé vzorce, které nás přitahují do takových vztahů mají dokonce svůj odborný název, který pochází právě ze studia alkoholismu: spoluzávislost.

Spoluzávislost

Spoluzávislost (ang. codependence) nebo usnadňování (enabling) je chorobný druh vztahů, ve kterém ani jeden není skutečně dospělý. V roli problémového partnera a zachraňovatele se dokonce mohou oba střídat, a návyková látka může a nemusí být přítomná. Partner, kterého je třeba zachraňovat, může být nezaměstnaný, zadlužený nebo jinak problémový. Dynamiku těchto vztahů, jejich kořeny a jak se z nich dostat výstižně popisuje slavná kniha Ženy, které milují příliš (vydalo Motto, několikrát).

Kořenem spoluzávislosti je velmi nízké sebevědomí a hladina sebeúcty. Když ořezáme všechny motivace na dřeň, zbude nám jediná pravda: partnera-alkoholika či průseráře si ponecháváme proto, dokonce o něj bojujeme a jsme na něm závislé, protože v hloubi duše máme pocit, že když nás nebude potřebovat, opustí nás a že pouze muž, který je slabý, nás může chtít.

Jinými slovy, žena ve spoluzávislém vztahu nevěří, že by ji někdo normální doopravdy chtěl a lásku si musí kupovat tím, že je užitečná.

O spoluzávislosti pojednává testík “Seznam projevů zřetězené závislosti”, který najdete v předchozím díle seriálu.

Jak z toho ven?

Stejně jako u všech dětí jedovatých rodičů, kořen zla spočívá v tom, že “jsem nikdy nemohl být dítě.” Dětské potřeby si můžeme dosytit a dluh, který s sebou vláčíme, umazat:

  • Péčí o sebe, o svoji duši a tělo
  • Odpuštěním sama sobě
  • Tím, že dáme za pravdu svým vzpomínkám a přestaneme je vytěsňovat, a hrát rodinnou hru na “normální rodinku”
  • Tím, že dokážeme přijmout péči partnera

Zejména je potřeba rozeznat ve svém chování tendence opakovat minulost a zachraňovat nebo napravovat některého ze svých rodičů v osobě partnera.

Zlomte moc kleteb nad sebou

Svěřte se do moci osvědčených technik vymítání, lámání kleteb a uřknutí a porazte jednou pro vždy démony svojí minulosti na semináři Odeklínání.

Mohou vás také zajímat služby v oblasti obranných a ochranných magických rituálů.

Vydejte se na cestu kouzel

Nechejte si posílat zdarma e-mailem výběr toho nejzajímavějšího, co jsem napsala o věštění, o magii a tajemných silách. Čtení posílám 1-2x do měsíce.

Těším se na Vás.

- Anima Noira

0 komentáøù

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *